Data, která uživatelé do systému zadají, jako je adresa, mohou společnosti pomoct pochopit, jací lidé žijí v dané oblasti. „Kontrolujeme tak, jestli je tam nižší nebo vyšší nezaměstnanost, můžeme se podívat, jakým způsobem tam dopadly volby nebo jaké jsou recenze restaurací v okolí, kde je nejbližší bankomat. To jsou veřejně dostupné informace,“ popisuje Kročil.

K zamítnutí platby se ale musí sejít několik kritérií naráz, například dřívější špatná zkušenost s klientem. Nikitu přitom pro část plateb používá několik stovek tuzemských e-shopů. Kročil si ale nemyslí, že by Nikita příliš zasahovala do soukromí lidí.

„Nezasahujeme prakticky vůbec. Informace, se kterými pracujeme, se snažíme strukturovat tak, aby do soukromí zákazníka zasahovaly co nejméně. Právě proto se snažíme v co největší míře používat informace, které ne nutně vypovídají o samotném zákazníkovi, ale spíše ho zařazují do nějakého rámce,“ vysvětluje.

Odhalování podvodů

Umělou inteligenci začínají využívat také tradiční banky. Chytré algoritmy ale zatím nerozhodují o tom, jestli vám banka půjčí třeba na bydlení. Na to mají finanční domy jiné nástroje.

„Abychom zjistili, že model nefunguje, trvá to dlouho. Za tu dobu bychom museli poskytnout množství špatných úvěrů, což by byla škoda pro banku i pro klienty,“ upozorňuje Petr Kadeřábek, expert na strojové učení České spořitelny.

Tato banka vyvíjí umělou inteligenci, která by dokázala odhalovat karetní podvody lépe než současné systémy. Ty totiž pracují s předem danými scénáři a podvod rozpoznají, pokud bude probíhat známým způsobem. Umělá inteligence by ale měla předvídat také neznámé situace.

„Neuronová síť zpracovává řádově několik set nových údajů. Mohou to být informace, v jak velikém městě klient bydlí, jak často jezdí do ciziny nebo kolik má běžný zůstatek na svém účtu,“ vysvětluje Martin Zeman, manažer operačních rizik České spořitelny.

Jiné banky chytré algoritmy nasazují třeba na rutinní administrativu, která by jinak vytěžovala pracovníky. To je i případ Raiffeisenbank. „Určitě není cílem nahrazovat lidi roboty. Naopak s ohledem na situaci na trhu práce i na vývoj v našem oboru potřebujeme, aby roboti vykonávali rutinní práci a zaměstnanci banky se více soustředili na službu související s přímou obsluhou klientů,“ říká její mluvčí Petra Kopecká.

Některé banky také experimentují s takzvanými chatboty, se kterými si můžete psát třeba v aplikaci Facebook Massenger, když s bankou chcete něco vyřídit. Takovou službu teď nabízí třeba Moneta Money Bank nebo Komerční banka.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít