Stovky rodin na Bruntálsku žijí jen z veřejně prospěšných prácí
Nezaměstnanost 30 i 40 procent a šance najít volné místo prakticky nulová. Tak žijí stovky rodin na Bruntálsku - v odlehlých koutech u polské hranice. Prakticky jedinou možností jsou veřejně prospěšné práce, které platí stát. Například ve Slezských Rudolticích se to týká naprosté většiny všech nezaměstnaných v této vesnici.
„Asi půl roku jsem hledal práci a nemohl jsem ji nikde najít. Už z toho důvodu, že dálkově studuji, takže se na to dívá, jako že to je pro něho mínus. Takže jsem určitě ráda, že jsem tuhle možnost dostal,“ říká Pavel, který má celý život před sebou.
Místo toho shání hřebíky a denně bere do ruky hrábě nebo lopatu. Pracuje pro obec. „Je to těžké. Zkoušel jsem jít do světa, ale bez praxe dneska už nikoho člověk nevezme,“ svěřuje se Pavel.
Anebo Martina. Je vděčná aspoň za tento malý plat, který pro ni dostává obec od úřadu práce. „Dodělala jsem si maturitu a od minulého roku sháním práci. Je to jen na rok,“ povzdychne si mladá žena.
Osoblažsko, cíp bruntálského okresu obklíčený státní hranicí, je krásný, ale pro obyčejný život docela krutý, říká nezávislý starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač. Kdo má práci, je šťastný. Ale takových lidí je minimum.
„Zánikem státních statků v Osoblažském výběžku došlo k významné redukci míst. Nezaměstnanost je kolem 30 procent, v okolních obcích i více. Opravdu se tady s tím potýkáme pořád,“ dodává Pargač.
V česko-polském pohraničí i malé vesnice zaměstnávají na veřejné práce tolik lidí, jako třeba okresní města. Proto se rozděluje velká část podpory na veřejně prospěšné práce právě v těchto koutech republiky.
