V Česku zažíváme více než 17procentní inflaci. Neskutečným způsobem vzrostly a dál rostou především ceny energií. Do jaké míry je to opravdu důsledek války na Ukrajině? Nesvádějí se na válku věci, ke kterým by došlo, i kdyby válka nebyla?
Donedávna, řekněme do poloviny letošního roku, mělo v českém prostředí obrovský vliv na výši inflace veliké nalití peněz do ekonomiky v minulých letech, a také do jisté míry, zejména v loňském roce, špatná regulace energetického trhu viz případ Bohemia Energy a dalších distributorů.

A potom se to týkalo celé Evropy a její politiky přechodu na obnovitelné zdroje a její naivní spoléhání na plyn jako na transformační médium, než budeme mít dost obnovitelných zdrojů.

V poslední době už je to ale dominantně výsledek války Ruska proti Ukrajině, přesněji řečeno ruské manipulace s cenami plynu tím, že zavírá kohouty některým zemím, některým na pár dní, některým dlouhodobě.

A ono to není už jenom Bulharsko, Polsko, Finsko, pobaltské země, to je také Francie, a dramatické snižování průtoku plynu třeba do Německa opakovaně, což velmi znejišťuje trhy, a cena plynu roste do výšin, které jsme nikdo ani nečekali. Čili to je záměrná manipulace.

Naneštěstí také Evropa, zcela naneštěstí, má cenovou politiku ustanovení cen elektřiny založenou na plynu. Na tom plynu, jehož ceny rostou nejvíce.

Přestože u nás se skoro všechna elektrická energie produkuje z jiných zdrojů než z plynu a v mnoha jiných evropských zemích také. Takže v rostoucí míře a už dominantně v posledních dvou měsících je to výsledek války.

Pokud válka potrvá delší dobu, a náznaky jsou takové, že to je dost reálná varianta, jaké další ekonomické důsledky to bude mít? Na co se ještě máme připravit?
Pokud bude Rusko dál manipulovat s cenami potravin tím, že zabraňuje vývozu důležitých komodit z Ukrajiny - Ukrajina je obrovský dodavatel pšenice, kukuřice, zejména slunečnicového oleje obecně do Evropy, jižní Asie, ale hlavně do Afriky, některé země na ni reálně spoléhají.

Ano, to může působit další nárůsty cen potravinářských surovin, které si chudé africké země nemohou dovolit, a způsobí to tam obrovskou dluhovou krizi, ale taky obrovskou společenskou krizi, a to může vyvolat velkou migraci.

Účinnost sankcí

Jednou z odpovědí západu na ruskou invazi byly a jsou ekonomické sankce, přestože přicházely další a další balíčky, ruská ekonomika se po půlroce nezhroutila. Jak je to možné?
No tak nezhroutila, Ruská ekonomika není životní úroveň v Moskvě a Petrohradu. Zbytek země je na tom naprosto jinak a lidé jsou zvyklí žít v podmínkách, ve kterých by u nás už nikdo nežil. V podstatě v podmínkách, já nevím, u nás možná srovnatelných s 50. lety, ale spíš ani to ne.

Kromě toho nemůžeme opravdu věřit ruským informacím, které Rusko o sobě vypouští, ale sem tam se dostane ven i z ruských zdrojů nějaká realistická informace.

V polovině dubna guvernérka ruské centrální banky upozorňovala na to, že už od třetího čtvrtletí letošního roku bude mít ruská ekonomika obrovské problémy.

Pak to více vysokých ekonomických představitelů zopakovalo v červnu na petrohradském fóru. Čili to jsou samotní vysocí představitelé ruské ekonomiky, ruského státu.

Týden předtím, na začátku června, Státní duma schválila převzetí kontroly vlády nad všemi bankovními účty.

To není jenom prolomení bankovního tajemství, to je dopad cen na disponibilitu na účtech a taky informací, které mohou nezávisle chodit o účtech, čili svět už se velmi těžce dozvídá o tom, jak na tom ruská ekonomika skutečně je.

Ale 19 předních ekonomů z Yaleovy univerzity, velmi prestižní univerzity, si dalo obrovskou práci a publikovali v tomto měsíci studii, která říká: ruská ekonomika klesne už letos o desítky procent a bude klesat dál. Očekávají pokles případně až o 40 % v blízké době, než válka skončí.

Proti stavu před zahájením agrese proti Ukrajině, čekají propad o 30 let v ruské ekonomice a jako hlavní důvod vidí jednak odchod západních firem, které se obrovským podílem podílely na hrubém domácím produktu Ruska, a také nedostupnost technologií, které Rusko potřebuje pro svůj vlastní průmysl, i pro těžební průmysl a samozřejmě pro vojenskou operaci.

Čili ruská ekonomika je ve velikém problému, ale ruskou populaci to pravděpodobně nevyprovokuje k tomu, aby se obrátila proti svému vedení.

Obnova jako příležitost

Čeští politici mluví o tom, že obnova Ukrajiny po válce může být ekonomickou příležitostí pro Česko, pro české firmy, pro českou ekonomiku. Jak velká ona příležitost z vašeho pohledu je a kterým oborům v Česku to může pomoci nejvíc?
Příležitost to bude obrovská, až válka skončí. Ale je třeba říct, že jedna věc je pomáhat v udržení provozuschopnosti Ukrajiny, aspoň tak, aby dokázala něco produkovat a aby udržela společnost. Jsou třeba školy, školky, aby děti mohly chodit do škol, do školek, doprava.

A druhá věc je potom opravdu ekonomická rekonstrukce. Aby k ní došlo, tak musí být válka skončená, protože velké peníze investorů nepůjdou do území, na kterém se ještě bojuje.

Kromě toho říkají i ukrajinské zdroje, že některé části Ukrajiny tam, kde se bojuje, frontové linie, jsou tak zničené, že jsou v podstatě neobnovitelné, že obnova tam bude moct být až za mnoho desítek let.

Naštěstí Ukrajina je obrovská země a takto postižená území, zaminovaná, těžce kontaminovaná, jsou malou částí Ukrajiny. Pokud jde o příležitost ekonomickou, to je obrovská příležitost.

Evropa potřebuje a bude potřebovat přestěhovat mnoho svého průmyslu, který nyní dodával do evropského trhu a evropským výrobcům z Číny, někam blíž. Ukrajina z tohoto hlediska má i výbornou příležitost pro to, aby se tam vybudoval dodavatelský průmysl pro subdodávky.

Bude potřeba obnova mnoha ukrajinských měst a ta města mohou být založena od základů tak, jak to potřebuje 21. století, a ne 19. nebo 18. anebo ani 20. Čili tam je prostor skutečně pro každou oblast, pro všechna odvětví, od školství pro těžký průmysl.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít