Řecké firmy zachraňuje vývoz. Bez něho by zkrachovaly
Řecké hospodářství se už pátým rokem propadá. Podle aktuálních údajů řeckého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí propadla i spotřeba, a to celkem o 7,5 procenta oproti stejnému období v loňském roce. Řecké firmy se tak stále více spoléhají na vývoz.
Řecké firmy to prý mají spočítané. Pokud země vystoupí z eurozóny, budou muset zavřít.
Ve zbankrotované zemi by jim totiž nikdo úvěr nedal. Navíc ani teď to nemají dvakrát lehké. Řekové šetří a nenakupují. Tamější firmy se proto stále více spoléhají na vývoz. Jen díky němu mohou v současné krizi přežívat.
„Většina výrobků jde do Holandska," říká Řek s českými kořeny Theodor Kutupis, ředitel továrny na severu Řecka, která vyrábí stavební kování. Továrnu řídí už pětadvacet let a jeho firma má 20 zaměstnanců.
Redaktor ČRo Pavel Polák navštívil řeckou továrnu, aby zjistil, jak přežívá dobu finanční krize
„Kdysi mívala padesát,“ říká pan Kutupis a dodává, že důvodem redukce byla krize. Továrna tak jede jen na jednu směnu.
„Zakázky, které posíláme zákazníkům, se neplatí. Zaplatí ji až po pár měsících, což je pro nás hodně dlouhá doba. Firmy, které mají zakázky v zahraničí, se ještě drží, ale firmy, které pracují pouze pro řecký trh zavírají. To je konec," říká pan Kutupis a s politováním dodává, že budoucnost vypadá velmi špatně.
Vystoupení z eurozóny by pro firmu pana Kutupise znamenalo konec firmy, protože by nebyly úvěrové peníze na nákup materiálu.
Pomůže Řecku v krizi slunce a dobrá půda?
Farmáři na severu Řecka už skoro sto let vědí, že cesta z krize spočívá ve spojení sil. A pomáhá jim to i dnes, kdy si Řecko prochází nejhorší recesí od konce druhé světové války. Pravda, hodně jim v tom pomáhá žhavé slunce a dobrá půda.
Ve velké hale jezdí jeden manipulační vozík za druhým. Všechny převážejí bedničky plné broskví.
„Toto je zemědělské družstvo Naoussa v obci Kopannos,“ říká jeho manažer Thanos Economou a pokračuje: „A teď jsme v hale, kde se třídí ovoce a připravuje se na expedici do zahraničí."
Broskve se balí do velkých palet a jsou připravené na export do celého světa, zejména pak na východ Evropy.
Družstvo má tisíc pět set členů, pěstitelů. Do Kopannos přivážejí všechno ovoce, které vypěstují.
„Krize zasáhla v Řecku hodně firem. Ale nás, kteří vyvážíme 80 procent naší produkce, to zatím moc neovlivnilo," říká Thanos Economou.
Ke skladovací hale je přistavený kamion, který podle nápisů v azbuce na plachtě korby vyrazí směr Rusko.
Kolem vesnice Kopannos jsou v podstatě samé broskvové sady. Jsou podél silnic i na stráních.
„Už děda tady pěstoval broskve, můj otec také a teď se o naše sady starám já. Když od malička vyrůstáš na poli a v sadu, jsi mezi stromy a jejich plody, tak si to prostě zamiluješ. Jako člověka tě to ovlivní. Měl jsem možnost jít studovat, ale zůstal jsem tady. Baví mě to," říká Konstantinos Tampaxiaris, padesátiletý sadař a dodává, že jeho obor podnikání krize nezasáhla tolik jako lidi ve městech.
Více než 200 odrůd broskví, které se sklízejí v různé době, Tampaxiarisova rodina stále vyvážejí do zahraničí. Ceny se sice v poslední době trochu snižují, ale nic to nemění na tom, že jeho rodině se daří dobře.
Řecko bylo tradiční zemědělskou zemí. Zdá se, že v ekonomickém útlumu se vyplatí vsadit na tradice.
„V současné době a v krizi, ve které se Řecko nachází, je asi nejjednodušší a nejlepší vytvářet hodnoty ze země a ze slunce, a pak je prodávat dál," souhlasí s tím i manažer družstva Thanos Economou.
