Prodej emisních povolenek by měl státu příští rok přinést přes tři miliardy
V letech 2013 až 2020 půjde do aukcí zhruba 280 milionů emisních povolenek, řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Začal už také s podnikateli, ekology a zástupci ministerstev, měst a obcí jednat, jak Česká republika výdělky z prodeje využije.
Diskuze se bude týkat nejprve toho, kolik peněz má jít do státního rozpočtu a kolik na opatření v oblastech životního prostředí a dopadu na klima, vysvětluje Chalupa. Až v druhé fázi se podle něj bude jednat o rozdělení konkrétních prostředků na životní prostředí.
Ministerstvo chce podporovat především energetické úspory a dále pak nové technologie a inovace v průmyslu. Třetí prioritou jsou protipovodňová opatření, podle Chalupy by na ně ale ministerstvo raději získalo peníze z evropských fondů.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner mluvili o ziscích z prodeje emisních povolenek
Oblíbený fond Zelenou úsporám, na který nakonec nebyl dostatek peněz, pak nahradí nový program na zateplení domů. Začít by měl nejdříve za rok, stát by ale mohl přispívat nejvýš 40 procenty.
„Obecná shoda u kulatého stolu je v tom, že by tu měl fungovat jakýsi pákový efekt. To znamená aby to byla spíš podpora na projekty, kde se peníze částečně do toho systému vrátí a jsou schopny uspokojit další žadatele, než ta jednorázová dotace. Představa, že by tu byl nějaký nový program, který tak jako Zelená úsporám bude jednorázově vyplácet až 70 procent nákladů, což je číslo ojedinělé nejenom u nás, ale i na celém světě, je iluze,“ říká Chalupa.
Ministerstvo zatím neví, zda budou prioritou soukromé nebo veřejné budovy. Podpora se ale nově nebude týkat jen rekonstrukcí, ale také výstavby veřejných budov.
„Na Českou republiku vstoupí v platnost – stejně jako na ostatní členské země – evropská směrnice, která například znamená, že v roce 2018 nebude v České republice – jakož i v jiných zemích Unie – možné postavit žádnou veřejnou budovu, která by neměla takzvaný úsporný energetický standard až nulový. A to fakticky znamená, že obce budou potřebovat nějakou pomoc, aby mohly postavit například novou školku,“ upřesňuje ministr.
Dalším důvodem je skutečnost, že program Zelená úsporám se veřejným budovám příliš nevěnoval.
„Zelená úsporám se věnovala samozřejmě bytovým domům, které byly veskrze v majetku soukromých osob či společenství vlastníků nebo družstev. Trošku se pozapomnělo na veřejné budovy, proto preferujeme jednoznačně veřejné budovy,“ vítá záměr ministerstva Marek Sýkora ze Svazu měst a obcí.
Přesná čísla snad za půl roku
Zisk z plánovaných aukcí ministerstvo zatím odhadovat nechce. Při současných cenách by stát mohl z prodeje povolenek v příštím roce získat přes tři miliardy korun, optimističtější odhady ale mluví až o výnosu okolo 6,4 miliard korun.
Státní rozpočet obohatí asi polovina získané částky. Na jaké projekty na ochranu životního prostředí a v jaké výši peníze půjdou, by mohlo být jasné za půl roku.
Z jednání má dobrý dojem i předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner. Navrhované rozdělení prostředků na ochranu životního prostředí je totiž v souladu s požadavky Konfederace.
„Pakliže by z té částky, která bude k dispozici, šlo 60 procent na zateplování nebo na ty energetické úspory, pakliže by z toho šlo 30 procent na rozvoj technologií a na inovace, a potom ten zbytek asi bude na režie a tyto věci s tím spojené, tak si myslím, že je to podle našich představ asi dobré. A bylo by potřeba v současné době, aby tedy jsme přikročili k tomu, aby se pravidla hry – samozřejmě, že se musí přizpůsobit Evropě – udělala, aby se toto potom realizovalo,“ říká.
Výnosy z emisních povolenek podle něj pomohou českému stavebnictví, především malým a středním podnikům, přispějí k úspoře energií a příznivě ovlivní i občany.
„Samozřejmě tím, že se uspoří energie, tak i se tím zvýší koupěschopnost obyvatelstva, a to je celý ten kruh, který potřebujeme,“ dodává s tím, že ke shodě výjimečně došlo i s ekologickými organizacemi.
Domácnosti by měly ušetřit
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha například jednoznačně souhlasí s plánem ministerstva investovat do chytrých domů. Hnutí především chce, aby byl výsledný program ministerstva přátelský k domácnostem a šetřil jim finanční prostředky.
„Pokud se tenhle návrh realizuje, tak každý u nás může mít zdravý, teplý a pohodlný domov a zároveň v domácnosti srazí náklady na vytápění o tisíce korun ročně a snížíme také výrazně naši závislost na povrchových uhelných dolech a na zemním plynu z Ruska,“ vysvětluje.
Nástupce Zelené úsporám by se pak ideálně neměl zaměřovat buď jen na zateplování bytů a rodinných domů, nebo na energetické úspory u veřejných budov.
„Program by měl kombinovat podporu pro rekonstrukci a renovaci stávajících domů i pro nové budovy. Měl by kombinovat podporu pro domácnosti i pro obce. My se domníváme, že pokud se dobře připraví, tak by takový program mohl během příštích asi deseti let pomoci doslova statisícům českých rodin a zhruba tisícům obcí,“ říká Kotecký.
Na životní prostředí přispěje hlavně český trh
Česká republika se rozhodla, že firmám bude ze začátku období 2013 až 2020 dávat větší podíl povolenek zdarma. Výnos z aukcí tedy bude nejprve nižší.
„Vláda se bohužel rozhodla využít limitů, které evropská legislativa umožňuje, a rozdat ČEZu a velkým energetickým firmám všechny povolenky, které jim podle evropské legislativy rozdat mohla. A ponechat pro státní rozpočet a tedy pro pomoc domácnostem a obcím jenom tu nejmenší částku, kterou jí evropská legislativa dovolovala. My se domníváme, že to byla chyba, že skutečně stát tady měl peníze spíše investovat, než aby je nechal velkým energetickým firmám, nicméně tohle rozhodnutí už padlo,“ komentuje rozhodnutí Kotecký.
Díky ziskům z aukcí emisních povolenek se v Česku v minulých letech zateplily mnohé domy. O program Zelená úsporám byl ale takový zájem, že jej muselo ministerstvo pozastavit. Prodej povolenek navíc už není tak výhodný jako dřív, což souvisí i s globální hospodářskou krizí.
„Dosud ten systém byl financován z jednotek, které se prodávají v rámci Kjótského protokolu na celém světě. Největším kupcem bylo Japonsko a také z toho byl ten program financován. Tento trh dneska je v podstatě na nule, cena povolenky se limitně blíží nule. To, o čem se bavíme, o nějaké druhé fázi nebo novém projektu, jak podpořit energetické úspory, je trh nikoliv světový, ale evropský – ale hlavně český,“ popisuje Chalupa změny, kterými trh s emisními povolenkami prochází.
„Znamená to, že pro období let 2013 až 2020 české podniky, pokud chtějí vypouštět do ovzduší CO2 nad limit, který mají stanoven, tak si v aukci budou muset koupit příslušnou povolenku,“ pokračuje.
