NERV: Stát využívá informační technologie chaoticky
V oblasti technologické připravenosti je Česká republika v rámci 139 srovnávaných zemích přibližně na 20. až 40. místě. Přitom špatné je využití technologií firmami a institucemi a na 46. místě jsme pokud jde o dostupnost posledních technologií. Technologické připravenosti České republiky v souvislostech s konkurenceschopností ekonomiky se dnes věnoval workshop Národní ekonomické rady vlády.
Bez vyspělých technologií nebude Česká republika schopna obstát v konkurenci jiných zemí. Složitější je, jak toho dosáhnout. Naše vědecká pracoviště jsou na velice dobré úrovni, ale využití jejich práce českými podniky je malé. Hlavní překážkou rozvoje masivního využití vyspělých technologií je stát a jeho byrokracie.
O výsledcích workshopu mluvila na Rádiu Česko Jitka Hanžlová, ekonomická redaktorka Radiožurnálu a člen vládního ekonomického poradního orgánu Michal Mejstřík
Lidé z vědeckého výzkumu si například stěžují, že naše výzkumná pracoviště nemohou dostatečně spolupracovat s kosmickými agenturami evropských zemí a sdílet výsledky jejich práce, protože český stát nemá stále uzavřeny příslušné smlouvy. Přitom se uvažuje o možnosti vytvoření satelitního klastru mezi Českou republikou, Bavorskem a Rakouskem. Ale bez mezistátních smluv to nejde.
Hlavní problém podle výstupů dnešního workshopu prý je, že postup státu při využívání počítačových technologií je chaotický, nesystémový. Dokládají to i závěry studie NERVu, jak je představil garant podskupiny NERVu pro kapitolu technologické připravenosti Jiří Voříšek:
„Ve využití ICT ve veřejné správě zatím Česká republika nemá přehled o tom, kolik ji jednotlivé služby stojí, jaké jsou jejich náklady, případně výnosy. Tím pádem nějaké efektivní ekonomické řízení služeb zatím nepřipadá v úvahu.“
Zástupce Svazu průmyslu při diskusi přímo řekl, že ve státní správě se neuvěřitelně plýtvá, každý si hraje na svém písečku a každý resort si vytváří vlastní projekty, které nejsou moc efektivní.
„To roztomile bezprostředně ilustroval spor, který se chvíli poté rozhořel mezi zástupci dvou ministerstev. Náměstek ministerstva pro místní rozvoj se pochlubil, jak jejich úřad připravuje skvělý nový počítačový systém pro rozdělování dotací. Na to náměstek ministerstva financí suše podotkl, že by bylo dobré, kdyby o tom projektu věděl taky někdo jiný a že dotace rozdělují i jiná ministerstva a bylo by docela dobré, kdyby ten systém mohl spolupracovat i s nimi,“ popisuje svůj zážitek z workshopu v Hrzánském paláci Jitka Hanžlová, ekonomická redaktorka Radiožurnálu a pokračuje:
„Zástupce ministerstva pro místní rozvoj se dotčeně ohradil, že oni přece ten projekt připravují proto, že to po nich chce Evropská unie a že dostali toto zadání od vlády.“
Jedna část státní správy tak neví o tom, co dělá ta druhá. A je možné, že počítačové systémy různých ministerstev budou skutečně jiné a nebudou spolu spolupracovat. A to je podle Hanžlové jen špička ledovce.
Úspěchem není jen publikační činnost
NERV doporučuje využívat počítačovou techniku efektivně a zvýšit kvalitu státní správy hlavně ke snižování administrativní náročnosti pro občany.
Státní správa se navíc potýká s využíváním počítačů, ale vyspělé technologie už jsou mnohem dál - u biotechnologií a nanotechnologií. Tady je podle NERVu důležité zaměřit správně investiční pobídky právě na tyto technologie a na služby s vysokou přidanou hodnotou. Pokud jde o to, dostat nové objevy k podnikům, taky si NERV představuje, že by roli zprostředkovatele a mostu měla hrát velice výrazně agentura CzechTrade.
A pokud jde o vědecká pracoviště, měl by se zásadně změnit systém grantů. Nehodnotit pracoviště jen podle publikační činnosti, ale především podle toho, jak se výsledky jejich práce uchytí v komerční sféře, jak je využijí podniky.
„Je důležité spustit investice jen v případě, že je doložena jejich efektivnost. Nemělo by se konat chaoticky. Je potřeba využít úředníků, kteří jednají intenzivně, ale nesprávným směrem,“ vysvětluje člen vládního ekonomického poradního orgánu Michal Mejstřík.
