Důvodů, proč jsou příjmy tak vyrovnané, je několik. Jedním z nich je historické dědictví z doby komunismu, kdy v nesvobodném prostředí byly příjmy lidí omezené a deformované. To by ovšem nestačilo pro první místo v žebříčku, protože komunistickou zkušenost mají i jiné země.

„Jedním z důvodů, proč je u nás tak nízká příjmová nerovnost, je i relativně povedená transformace české ekonomiky. Pokud se podíváme na opačný konec žebříčku, vidíme některé země východního bloku, kde transformace ekonomiky po konci komunismu byla mnohem divočejší než u nás,“ přidává Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

V Česku se podle něj podařilo poměrně dobře přejít na kapitalismus a uchovat pracovní místa, což pomohlo udržet i nízkou nerovnost příjmů.

Přerozdělování peněz

Další příčinou je štědrý sociální systém a poměrně vysoké zdanění práce, upozorňuje Dřímal. To umožňuje přerozdělit peníze od lidí s vysokými příjmy mezi lidi s horšími příjmy. Na druhou stranu zmíněná čísla situaci trochu zkreslují.

„Pracují s poměrem 20 procent nejbohatších a 20 procent nejchudších lidí ve společnosti a ten zbytek prakticky nereflektují a podle jiných ukazatelů si Česko stojí hůř než některé nám blízké ekonomiky, jako například Slovensko nebo Slovinsko,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.

Například z pohledu takzvaného Giniho koeficientu, který v případě příjmů opět sleduje Eurostat a který má hodnoty od nuly do sta (přitom nula znamená maximální rovnost příjmů), mělo Česko v roce 2001 i 2016 číslo zhruba stejné - 25. Například v Německu se ale číslo vyšplhalo téměř na 30 bodů.

Ondřej Luštinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít