Mýtný systém je podle NKÚ pro stát nevýhodný, zůstává mu polovina výnosu

Provoz mýtného systému je podle Nejvyššího kontrolního úřadu pro stát nevýhodný. Polovinu z vybraného mýta odčerpávají náklady na provoz. Z 31 miliard korun, které stát v prvních pěti letech existence mýtných bran vybral, šlo na opravu silnic a dálnic jen 15,5 miliardy. Ministerstvo dopravy i firma Kapsch ale tvrdí, že poměr zkreslují počáteční investice na vybudování systému a že v dalších letech už bude zisk státu vyšší.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Placená kamionová doprava na Pražském okruhu

Placená kamionová doprava na Pražském okruhu | Foto: Tomáš Adamec

Než se postavily mýtné brány, dálniční známky používala i nákladní auta. Časové kupony přišly stát na 7,5 procenta toho, co se vybralo. Z každé koruny vybrané elektronickým mýtem končí 50 haléřů v kapse dodavatelů systému.

Příčinou jsou špatně nastavené smlouvy. Například ministerstvo dopravy výrazně podhodnotilo odhad počtu řidičů, kteří mýtné budou platit bezhotovostně kartou.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nevýhodách mýtného pro stát informuje mluvčí NKÚ Olga Málková

Namísto smluvně dohodnutých 87 tisíc aut tohoto způsobu placení nakonec využilo 630 tisíc vozidel. Firma Kapsch si transakce nad ujednaný rámec nechala zaplatit.

„Ředitelství silnic a dálnic tak dodavateli za roky 2007 až 2011 vyplatilo téměř půl miliardy korun za platbu kartou, které ve smlouvě nebyly zahrnuty. Navíc ŘSD si nechalo posoudit, zda má generální dodavatel na tyto peníze nárok. A zmíněná analýza stála dalších 810 tisíc korun,“ říká mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.

Nejvyšší kontrolní úřad také upozornil, že stát zaplatil za vymáhání pohledávek advokátům už 56 milionů, ti ale vymohli jen 18 milionů. Náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl to omlouvá tím, že v ceně je započítaný i software, který státu zůstane, i když smlouva skončí:

„Jak jde čas, tak se nám daří vymoci vyšší částku. Takže poměr už je dnes trochu jiný.“

Tuto zakázku zadalo Ředitelství silnic a dálnic v roce 2009 přímo sdružení BSP Lawyer partners a advokátní kanceláři s podílem exministra Pavla Němce.

Podle Málkové nemůže Nejvyšší kontrolní úřad poukázat na spáchání trestného činu.

„Listinné důkazy, které by svědčily o tom, že tam docházelo k trestnému činu, jsme při kontrole nenašli,“ dodává mluvčí.

Martin Drtina, Nikola Bojčev, Petr Sehnoutka, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme