Karel Marx měl pravdu, prohlásil během rozhovoru pro list Wall Street Journal uznávaný ekonom Nouriel Roubini a vyvolal tím včera bouřlivou debatu. „Jako jeden z mála expertů, kteří předpověděli stále probíhající krizi, vysvětlil, že firmy se ze své podstaty snaží šetřit. To mimo jiné znamená, že jejich zaměstnanci dostávají čím dál tím méně peněz. Mohou si toho tedy od firem čím dál tím méně kupovat - a ty proto trpí. A to jednou může vést ke kolapsu celého kapitalistického systému,“ uvedl ekonom.

10:28 15. srpna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to pravda, ale netýká se to jen kapitalismu, ale i například vědy nebo vůbec lidské civilizace. Koneckonců celá řada knih a filmů je o tom, že jsme si stvořili technologii, aby nám sloužila. Nakonec to dopadne tak, že my jsme otroky strojů, systému, něčeho, co jsme si sami porodili. Takže tento princip, který Marx popsal, lze aplikovat na kapitalismus, ale nejen na něj. Lze to aplikovat na mnoho věcí, které se vymknou kontrole,“ myslí si ekonom Tomáš Sedláček, autor knihy Ekonomie dobra a zla.

Firmy šetří, zaměstnanci proto mají čím dál tím méně peněz a čím dál tím méně utrácejí; firmy na to doplácejí - to je systémová chyba kapitalismu říká Marx a Roubini s ním souhlasí.

„Nemyslím si, že je to největší chyba systému. Pokud bych se měl dostat do argumentace s panem Roubinim, řekl bych, že ta spotřeba, o které hovoří, je uměle hmotně vyvolaná. Není to přirozená spotřeba, ale spotřeba dotovaná dluhem, ať už zadlužením státu, jednotlivců nebo firem. Pokud, a to on požaduje, se bude tato nepřirozená úroveň spotřeby udržovat, musí se to odněkud krást. My to zatím děláme tak, že to bereme z budoucnosti. To je samotný princip dluhu, zadlužujeme se vůči své budoucnosti,“ vysvětluje Sedláček a pokračuje:

„Pokud podle Roubiniho lidé dostatečně nespotřebovávají, potřebujeme někoho, kdo bude spotřebovávat, když my jsme slabí, tudíž stát. Stát by se měl zadlužovat jakoby za nás, měl by nás nutit ke spotřebě. To ale pochopitelně není řešení. Na to, abychom viděli, kam to vede, se stačí jen rozhlédnout.“

Nesrovnávat ideál s realitou

Podle Sedláčka i sám Marx, když psal Komunistický manifest, vysekl kapitalismu největší poklonu, jakou mohl:

„Napsal, že je to nejefektivnější systém, že je to nejmocnější zvíře, které jsme si vymysleli. Že jsme všichni zbohatli na takovou úroveň, kterou měli kdysi králové. Marx nekritizoval kapitalismus kvůli tomu, že by byl neefektivní, ale kvůli tomu, že je nespravedlivý. A to je skutečně pravda.“

„Můžeme si vzít již novozákonní Ježíšovu větu: ‚Ten, kdo má, tomu bude přidáno. A ten, kdo nemá, tomu bude odebráno i to málo, co má.‘ Takto se totiž chová kapitalismus. Je to jako gravitace, čím hmotnější objekt, tím více hmoty k sobě přitahuje. Proto máme kapitalismus s lidskou tváří, sociální systém, který znevýhodňuje bohaté a redistribuuje finance od bohatých chudým, což také není spravedlivé. Takže diskuze o spravedlnosti je složitá, ale určitě nutná,“ uvádí Sedláček.

Podle něj je nakonec možné, že kapitalismus zanikne. Ovšem čistý kapitalismus neexistuje údajně již dnes.

„Ale každý ideální systém bude vypadat lépe, pokud ho budeme srovnávat s konkrétním systémem. Nikdy tedy nesmíme srovnávat ideální komunismus s reálným kapitalismem, protože reálná podoba vždy dopadne hůř. Na to si musíme dávat velký pozor, mnoho intelektuálů spadlo do této pasti a srovnávali ideál s realitou. To není fér,“ dodává ekonom Tomáš Sedláček.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít