Poslanec TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dvě sazby daně z příjmu odmítá. „Do roku 2007 byly čtyři sazby, já jsem prosadil jednu sazbu, protože 19 % z 300 tisíc je víc než 19 % z 30 tisíc. Ti více vydělávající prostě přispívají víc, ale pokud budeme progresivním způsobem zvyšovat sazby, tak tím demotivujeme každého od vyššího výkonu, vyšší kvalifikace, vyššího vzdělání. Prostě proč by si měl vydělávat o hodně víc, když je za to potom trestán zdaněním?“

Dodává, že to byl také on, kdo zavedl solidární přirážku, což byla ve skutečnosti druhá sazba, ale zavedl ji v době krize, kdy bylo podle Kalouska fér, aby vysoce příjmoví lidé zaplatili solidární přirážku. Ta byla ale uzákoněna jen na tři roky, stejně jako zvýšená sazba DPH.

„Když vláda přišla, tak z omezeného času na tři roky učinila furt, to znamená, že dodnes si nechává peníze ze zvýšené sazby DPH, dodnes si ponechává peníze ze solidární přirážky a nyní to chce zavést jako druhou sazbu. Je to nefér,“ říká Kalousek.

Podle jeho slov je v této podobě pro TOP 09 návrh neakceptovatelný. „Dá se ale upravit – pokud by zmizela druhá sazba a pokud bychom dosáhli alespoň nějakého zjednodušení, je možné o podpoře takové předlohy uvažovat. Ale je možné uvažovat o podpoře takového návrhu vládě s důvěrou. V roce 2019, kdy má být účinnost, tu zcela určitě už bude úplně jiná vláda a my nevíme, jestli nepřijde s dalšími novelami,“ uzavírá Miroslav Kalousek.

Dvě sazby sníží daně

Ministryně financí v demisi za hnutí ANO Alena Schillerová se nejprve vyjádřila k výroku Miroslava Kalouska o zrušení superhrubé mzdy už v roce 2012. Podle jejího názoru by to musela zrušit každá vláda, protože by to znamenalo zátěž pro rozpočet ve výši asi 40 miliard korun, na což nebylo, pokud se vláda chtěla chovat rozpočtově odpovědně.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

„Minulá vláda měla ve volebním programu, že zruší superhrubou mzdu, to je pravda, ale současně tam měla, že nezvýší daně, a to šlo proti sobě. Takže jestliže nechtěla zvýšit daně, chtěla je lépe vybrat, proto zavedla konvenční opatření, díky kterým se výběr daní razantně zvýšil. Nemělo tak smysl rušit superhrubou mzdu, aby to bylo pouze odstranění administrativy, aniž by se to korigovalo. Takže my jsme k tomu přistoupili až nyní, kdy si můžeme dovolit současně snížit daně a celkovou odvodovou zátěž ve vztahu k OSVČ,“ vysvětluje Schillerová.

Podle ministryně v demisi je cílem dvou daňových sazeb, tedy 19 % a pro příjmy nad 150 tisíc 23 %, celkové snížení daní a to, že se vláda bude chovat rozpočtově odpovědně.

„Pokud rušíme superhrubou mzdu, tak to znamená, že se daň bude počítat z hrubé mzdy, čili efektivní zdanění 20,1 % snižujeme na 19 %. Co se týče solidární přirážky, ta se počítá tak, že se daň navyšuje o 7 % v případě, kdy má zaměstnanec příjem nad čtyřnásobek průměrné mzdy, což za rok 2016 vychází asi na 113 tisíc, výhledově to bude asi 120 tisíc, tak tam je efektivní zdanění 23,35 %. Chtěli jsme zachovat výši zhruba tak, jak zdanění odpovídá, a tito lidé už neplatí sociální pojištění – kdybychom to měli dopočítat, budeme na dani kolem 25 %, to nechceme, takže i tam snižujeme, i když kosmeticky, na 23 %.“

S Kalouskovým tvrzením o demotivaci pro postup nesouhlasí, protože podle jejích slov klesne i druhá sazba. Je podle ministryně v pořádku, že takové změny navrhuje vláda v demisi?

„Já považuji tuto vládu za legitimní. Jsou to kroky, které se připravovaly dlouho, jsou kontinuální a pro lidi. Tato vláda musí pracovat, musí připravovat věci pro lidi, a toto je pro lidi, je to pro zaměstnance i poplatníky. Zjišťuji, že jak pan Kalousek, tak i ODS mají v programu zrušení superhrubé mzdy. Věřím, že se to podaří prosadit, přestože vláda nemá důvěru,“ uzavírá Alena Schillerová.

Karolína Koubová, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít