Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská.

Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci Evropské unie. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

„Hnacím motorem inflace jsou nyní ceny plynu, které se odtrhly od reality. Rusko používá plyn jako válečnou zbraň a není to tak neviditelná ruka trhu, která ceny určuje.

Evropská unie by měla přijít s celoevropským řešením zastropování cen plynu,“ uvedla Zamrazilová.

Meziroční inflace v červenci stoupla na 17,5 procenta. V této souvislosti viceguvernérka varovala před plošnou pomocí domácnostem i podnikům. Podle ní i Horské by měla být pomoc cílená nejpotřebnějším.

„Jakmile bude pomoc plošná, tak neukočírujeme inflaci a neozdravíme veřejné finance. To jsou dvě věci, které spolu souvisí,“ upozornila Zamrazilová.

Inflační doložka

V souvislosti s vysokou inflací se Zamrazilová vyslovila i k situaci v České národní bance. Její zaměstnanci mají totiž v rámci kolektivní smlouvy takzvanou inflační doložku, která jim zaručuje růst mezd podle výše inflace.

„Opatření bylo učiněno v době, kdy byla nulová inflace a nedocházelo k růstu platu zaměstnanců. Chybou bylo, že to bylo uzavřeno na tři roky dopředu. To už se nikdy nebude opakovat, aby kolektivní smlouva byla uzavírána na delší období než jeden rok,“ uvedla viceguvernérka.

Dodala, že členové bankovní rady mají platy zmrazené již třetím rokem a bude tomu tak i příští rok. Čistá roční mzda členů bankovní rady se loni pohybovala od zhruba tří do 4,3 milionu korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice loni činila 37 839 korun.

Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou české předsednictví urychleně svolá jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením pro řešení energetické situace.

Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní i unijní úrovni kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v neděli v televizi Prima uvedl, že nenajde-li Evropská unie společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií.

Kritika vlády

Takový krok by ale stál desítky miliard korun, které by nepokryla ani chystaná daň z mimořádných zisků, ani dividenda od společnosti ČEZ. Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) je k řešení na úrovni Evropské unie skeptický.

Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům. Zopakoval kritiku vlády, že se měla opatřením proti cenám energií věnovat dříve a intenzivněji. Jedním z řešení by podle něj mohlo být i vyhlášení nouzového stavu.

Kritický k vládě byl v České televizi i Vít Samek, podle kterého jsou vládní opatření proti vysokým cenám energií zaváděna pomalu a jsou navíc nedostatečná. Vláda by podle něj měla podpořit podniky, což by vedlo k udržení zaměstnanosti. Zároveň se vyslovil i pro růst platů a mezd.

„Vláda má pomoci podnikům. Ty totiž můžou padnout, ale ne kvůli mzdám, ale kvůli cenám energií. Již je zde nekonkurenceschopné prostředí ve srovnání se zahraničím a české firmy možná prohrají, protože nebudou mít tu pomoc,“ uvedl Samek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít