Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže unii vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Vyjednavači obou stran uzavřeli několikatýdenní jednání krátce před pondělní půlnocí, která byla posledním termínem pro shodu na aktuálním návrhu. Pokud by se neshodli, musela by Evropská komise předložit návrh nový.

„Dohoda, které jsme dosáhli, je vyvážená a vyčleňuje dostatek prostředků na klíčové priority Evropské unie,“ řekl po jednání náměstek českého ministra financí Jiří Georgiev.

Realistický přístup

Europoslanci požadovali téměř o miliardu vyšší rozpočet, než je výsledný kompromis, a usilovali o navýšení takzvaných centrálně řízených programů pro vědecký výzkum či studentské stáže. Státy naopak navrhovaly o více než tři miliardy eur nižší rozpočet. Podle Georgieva dohoda zajišťuje „realistický přístup“ a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít.

„Umožní reagovat na energetickou krizi, pomoci Ukrajině, zmírnit sociální a ekonomické dopady pociťované občany,“ ocenila dohodu předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Největší část rozpočtu tvoří zemědělské dotace, na něž připadne přes 50 miliard eur. Druhou zásadní kapitolou jsou fondy na podporu méně rozvinutých regionů, v nichž je více než 45 miliard eur. Na rozvojovou pomoc pro mimounijní partnery stejně jako na výzkumné programy půjde více než 12 miliard eur.

Europoslanci zdůrazňují, že ve vyjednávání prosadili téměř 300 milionů eur navýšení výdajů na pomoc zemím v sousedství Evropské unie, přes 100 milionů eur potom v kapitolách humanitární pomoci a studentského programu Erasmus plus, do něhož se mají zapojit i mladí uprchlíci.

Podle českého předsednictví je na druhé straně důležité, že se podařilo celkové výdaje udržet o 400 milionů eur pod stropem stanoveným v závazném sedmiletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, což umožňuje zachovat rezervu pro neočekávané situace.

Rozpočet na příští rok je o 1,1 procenta vyšší než ten letošní. Členské země budou mít nadto k dispozici více než 100 miliard eur z nouzového pandemického fondu obnovy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít