Zatím se zdá, že řešení situace bude kombinací několika nástrojů. Země eurozóny souhlasí podle diplomatických zdrojů s návrhem Německa na zapojení soukromých investorů do druhé vlny pomoci Řecku. Výměnou za to bude Berlín souhlasit s vykupováním řeckých a jiných problematických dluhopisů dočasným záchranným fondem eurozóny EFSF. Německá kancléřka Merkelová věří, že jednání přinese kýžený výsledek.

Zároveň se má prodloužit splatnost řeckých dluhopisů na těžko dohlédnutelný horizont 30 let. A eurozóna také vyjde vstříc zemím, kterým už teď pomáhá, tedy i Portugalsku a Irsku, tím, že jim sníží úroky z půjček, které jim dává. Na tento vývoj už začínají reagovat finanční trhy. Euro začalo posilovat vůči dolaru.

Proti zapojení soukromého sektoru je například Evropská centrální banka

Soukromí investoři by se do pomoci Řecku měli zapojit buď dalšími půjčkami této zemi, nebo prodloužením splatnosti svých dnešních pohledávek až na 3 desetiletí. Mohli by také odprodat své pohledávky vůči Aténám vládám eurozóny.

Některým institucím je ale zapojení soukromého sektoru trnem v oku. Především Evropské centrální bance. Ta je silně proti, protože se obává, že pokud se soukromý sektor do dalšího záchranného balíčku pro Řecko zapojí, ratingové agentury by takový krok mohly vyhodnotit jako bankrot země, a tím by prakticky znemožnily financování tamního bankovního sektoru.

Podle šéfa Evropské centrální banky Jeana Clauda Tricheta by pak už nic nebránilo,aby se dluhová krize šířila do dalších zemí eurozóny.

Krize může ohrozit Česko

Současná situace může ohrozit i Českou republiku, byť jde o krizi zemí platících eurem, mezi které se Česko nepočítá. Podle Investičního bankéře Ondřeje Jonáše jsou obavy na místě, protože česká ekonomika je otevřená a závislá na evropských trzích:

„Jsme velice zranitelní a závislí a česká vláda musí velice pečlivě sledovat vývoj, který se před námi odehrává.“

Ministr Kalousek prohlásil, že Česko musí co nejvíce snížit zadlužení, aby dopady krize v eurozóně snížilo. Podle Jonáše má Česko dobrou výchozí pozici, protože absolutní i relativní zadluženost země je poměrně malá:

„Česká republika je stále v nejméně zadlužené třetině zemí EU, což je dobrá výchozí pozice. Na tom to však zůstat nemůže. Doufám, že delegace, která odjela do Bruselu přijde s konstruktivnějším řešením a přísnou politikou, odpovídající vážnosti situace.“

To, že se prozatím velice obtížně hledá shoda mezi Německem a Francií, není podle Jonáše dobrá zpráva: „Jsou to dvě klíčové země, které pro řešení krize budou nezbytné. Technické řešení je velice komplikované.“

Fiskální unie jako možná prevence

Aby se podobné situace stále znovu neopakovaly, zaznívají názory, že bude muset eurozóna vytvořit fiskální unii, která budí u řady politiků negativní emoce.

Podle Jonáše je ale o nezbytnosti fiskální unie přesvědčená řada významných ekonomů. Včera poprvé uznal totéž i britský premiér.

„Pokud existuje měnová unie, pokud Řecko používá stejnou měnu, jako řada jiných zemí eurozóny, tato země bude mít do budoucna omezenou suverenitu v tak nezodpovědném chování. Jakou formu takové omezení bude mít nevím, ale předpokládám, že režim bude navazovat na maastrichtské dohody. Tedy bude obsahovat velice přesná pravidla o zadluženosti a schodku rozpočtu,“ dodává investiční bankéř Ondřej Jonáš, podle kterého však bude širší rámec fungování unie tvrdým politickým oříškem.