Ekonom Hampl: Globalizační éra končí. Trump zavádí cla a vyhovuje mu, že je i díky tomu celebritou
Americký prezident Donald Trump aktivoval ohlášená cla na dovozy z Kanady, Mexika a Číny. Oznámil, že chystá i další. Všechny dotčené země vypálily „odvetnou salvu“ v podobě recipročních cel. „Těch třicet krásných globalizačních let od pádu Berlínské zdi do nástupu covidu prostě končí,“ soudí v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky.
Přestože cla mohou situaci Američanů zhoršit, prezident Trump je považuje za zásadní nástroj americké prosperity. Zvrátit toto rozhodnutí se Mexiku a Kanadě nepodařilo ani po měsíčním odkladu a jednání, a tak obchodní válka vypukla naplno.
Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz o zavádění amerických cel. Hostem je ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady
„Je to smutný pohled, ale nikoliv překvapivý. Tendence k deglobalizaci světa sleduju řadu let, minimálně od covidu. Minimálně od roku 2019 vidíme velmi silné deglobalizační tendence na straně Spojených států,“ upozorňuje Hampl.
Zavádění cel ale dopadne i na samotné Američany. Ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance, odhaduje, že se to projeví například v cenách benzínu nebo aut. Přesto se Trump snaží tarify dál prosazovat a nejnověji ohlásil, že zavede reciproční cla na všechny země světa.
„Nebudu si hrát na psychologa amatéra, ale tipl bych si, že Donaldu Trumpovi určitě vyhovuje, že je globální celebritou číslo jedna – nejcitovanější, nejkomentovanější a nejdůležitější politickou figurou na celém světě. V těchto dnech ho každý řeší, každý se k němu vyjadřuje, každý má potřebu zaujmout stanovisko. V tomto slova smyslu je Amerika tou globální velmocí číslo jedna tak, jak on to říkal,“ myslí si předseda Národní rozpočtové rady.
Švejnar: Trumpova cla jdou proti rozumu. Na světovou ekonomiku mohou mít katastrofální dopad
Číst článek
„Podstatou problému, který Amerika má a na který Trump upozorňuje, jsou obchodní schodky s velkou částí světa. Ty jsou dány americkou makroekonomickou hospodářskou politikou, jsou dány systémovým nesouladem mezi velikostí úspor a investic, jsou dány systémovým deficitním hospodařením amerických veřejných financí,“ vyjmenovává ekonom Hampl.
„Všichni ze základů makroekonomie víme, že když budete zvyšovat rozpočtové deficity, což Donald Trump plánuje, tak to určitě nepomůže řešit vnější nerovnováhu, naopak to problém prohloubí. To je prostě makroekonomie, kterou se všichni učí. Jenže tyto úplně jednoduché poučky z politické debaty úplně zmizely v Americe i v Evropě,“ lituje.
Cla na Evropu
V Evropě se debatuje o tom, kdo by měl za Evropskou unii jednat s USA. Trump dal zatím jasně najevo, že si o Evropské unii nemyslí nic moc dobrého. Doslova řekl, že Evropská unie byla založena s cílem brát Spojené státy „na hůl“.
Spojené státy navíc stále zvažují pětadvacetiprocentní cla na evropské dovozy a navýšení cel na evropské automobily. Trump už ohlásil zavedení cel v této výši na dovoz zemědělských produktů.
Joch: Trump není způsobilý ani na to být lídrem země třetího světa. Ale Američané v něj mají důvěru
Číst článek
„Může se klidně stát – a teď nechci být špatný prorok – že řada evropských vlád dojde k závěru, že pokud Amerika není univerzálním garantem světového řádu a bezpečí Evropy, ale potenciálně ohrožením evropského řádu i bezpečnosti, tak Evropa úplně změní politiku,“ upozorňuje Hampl a nastiňuje:
„Evropa bude chtít hledat obchodní vztahy všude jinde, jenom ne se Spojenými státy.“
Výdaje na obranu
Evropská unie také reaguje na Trumpův přístup k řešení ruské války na Ukrajině, a to odhodláním navýšit obranné rozpočty.
Česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS) už oznámila, že chce každý rok navyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP až do roku 2030, kdy by se výdaje měly dostat až na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle ekonoma Hampla jsou ale výdaje na obranu mezi evropskými voliči nepopulární.
„To není něco, čím vyhrajete volby, čím získáte hlasy. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud má nějaký takovýto dodatečný velký výdaj vzniknout, tak nepůjde financovat moc jinak, než že tuhle prioritu, kterou zatím většina společnosti moc nechce, vyměníme za jinou prioritu, kterou většina společnosti taky nechce,“ popisuje Hampl a navrhuje, o co by mělo jít:
„Tady vidím pouze dekarbonizaci.“
‚Svoboda není zadarmo.‘ Výdaje na obranu se mají pět let zvyšovat o 0,2 procenta HDP
Číst článek
Podobně vysokou výdajovou a zároveň nepopulární položku Hampl nevidí.
„Jiné cesty znamenají pouze přidat ke všem existujícím výdajům další, a to bez zvyšování daní a na dluh. Anebo se prostě tvářit, že to nějak ufinancujeme a vůbec tu otázku financování neřešit. Obojí je podle mě celkem nezodpovědné,“ uzavírá předseda Národní rozpočtové rady.
Co musí udělat Amerika pro to, aby opravila svůj rozpočtový deficit? Jak Donald Trump vysvětluje svým voličům, proč navyšuje cla? Kde mají evropské státy hledat finance na zvyšování výdajů na obranu? Poslechněte si celý pořad Řečí peněz, audio je v úvodu článku.