Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství
Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.
Podle studie Budoucnost českého pracovního trhu, kterou koncem srpna loňského roku publikovala Boston Consulting Group, hrozí do konce roku 2030 zánik milionů profesí. Je v této souvislosti už na spadnutí i reforma školství?
Ta je na spadnutí už delší dobu a má dvě části. Jednou složkou je reforma řízení školství, která je podle mě zásadní, protože minimálně základní vzdělávání máme skoro nejvíce decentralizované v celé Evropě. Spotřebovávají se tak obrovské prostředky, protože se nedá ušetřit na činnostech, na kterých by se podílelo více škol dohromady a podobně. Díky decentralizaci je vzdělávání hodně neefektivní, proto máme také jednu z největších nerovností v kvalitě škol.
Vesnické školy by mohly fungovat jen do prvního stupně. Na druhý stupeň by pak děti chodily do větších škol. To by značně ušetřilo náklady, navrhuje pro zefektivnění školství sociolog Prokop
Druhou složkou je reforma obsahu, která se teď připravuje - aby více odpovídal 21. století, aby se v některých oblastech zredukoval důraz na biflování a výuka byla více kompetenčně zaměřená. Ale třeba zrovna v tom, jak razantní má změna být, se názor odborníků liší.
Podle mě ta změna nespočívá v tom, že by někde stačilo pouze aktualizovat dokument, takzvaný rámcový vzdělávací program na webu, ale že se to musí dostat k učitelům. To znamená, že ředitelé budou mít dost času se jim věnovat a budou jim moci nějaký upravený obsah pomoct implementovat. A hlavní je zmínit učebnice, protože i když se před nějakými deseti lety změnil rámcový vzdělávací program, tak když učitelé jedou podle starých učebnic, změna zadání vlastně nemá žádný efekt.
Zjednodušit řízení školství
Když se podíváme na financování a řízení školství, kde nejvíce chybějí peníze?
Tam vzniká velký rozpor v tom, že se Sněmovna a vláda shodly na tom, že by platy učitelů měly být na 130 nebo až 140 procentech průměrného platu, což je hodně. Teď se ale tolik nezvyšovaly, takže vzniká velký rozdíl mezi sliby a reálným zvyšováním.
Ve financování učitelů a podpůrných pracovníků, jako jsou psychologové, speciální pedagogové, školní psychologové a podobně, budou chybět až nižší desítky miliard. Na druhou stranu podle našich propočtů můžeme ušetřit až deset miliard ve zjednodušení řízení školství a to pak investovat do lidí.
20:22
Daníme víc chudé než bohaté. V regionech chybí peníze a kupní síla, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Ve kterých oblastech není systém vzdělávání příliš efektivní a kde by tedy bylo možné ušetřit?
Zaprvé existuje obrovské množství malých škol. Zhruba třetina škol v České republice je do nějakých 100 až 150 dětí. Podle mě by byla dobrá reforma, v rámci které by malé školy, které mají velmi špatné výsledky, zanikly. Zároveň ty školy, které jsou na vesnicích, by měly první stupeň, ale koncentrovaly by se druhé stupně, kde už je nutná nějaká větší expertíza učitelů. Tím se ušetří obrovské prostředky za provoz škol.
Zadruhé má u nás dvacet procent dětí odklady, takže si o jeden rok prodlouží předškolní výchovu. V Evropě je běžné jedno až pět procent. Odkladem se pak o rok prodlužuje i povinná docházka, což u tolika dětí zase stojí nižší miliardy korun.
A zatřetí s decentralizovaným školstvím přichází také to, že asi 4500 základních škol, které zřizuje 2000 obcí, mezi sebou nesdílí činnosti typu účetnictví nebo správa budov. To si dělá každá škola nebo každý zřizovatel sám.
Existuje studie Vysoké školy ekonomické, že kdyby se tyto správní činnosti posunuly na úroveň obcí s rozšířenou působností, v řízení by se ušetřily asi tři miliardy korun. Tím řízením by se dalo ušetřit a možná by se zlepšovala i kvalita. Ušetřené peníze by se zároveň daly použít na platy učitelů a podpůrných pracovníků.
14:21
Pro pomoc už přicházejí i matky s dětmi, které mají partnera, upozorňuje šéfka potravinové banky
Číst článek
Podle statistik Evropské komise se Česko řadí mezi země s nízkým procentem průběžného vzdělávání dospělých. Je nebo mělo by být součástí té reformy, taky vyvolat v lidech chuť se učit tak, aby potom, když přijde na lámání chleba, tak se i v nějakém pudu sebezáchovy snažili dovzdělávat?
Ano, určitě. Je zajímavé, že na straně státu není nikdo, kdo by se o to v rámci ministerstva školství nebo ministerstva práce staral, což je škoda, protože na tom má zájem řada firem, zabývají se tím odbory a podobně. Ti pak nemají partnera na straně státu. Pointa současného světa je, že se nedá určit, jaké znalosti budou potřeba za třicet let. A musíme umožnit to, ať se alespoň část lidí vzdělává nebo dovzdělává celý život. Na to se náš vzdělávací systém zatím moc neorientuje.
Online dovednosti dospělých
Co bude za třicet let nevíme, ale je asi nasnadě, že do roku 2030 to budou pracovní pozice, které budou vyžadovat alespoň nějaké základní digitální dovednosti, protože se poptávka po nich zvýší ze současných 54 procent na 90, což je velké číslo.
U digitálních dovedností se často říká, že se liší podle věku. Je samozřejmě pravda, že lidé nad šedesát let mají digitální kompetence nižší. I u lidí mezi pětadvaceti a padesáti lety je ale podle dat Eurostatu velký rozdíl v tom, kolik z nich komunikuje se státem, využívá nějaké nástroje třeba k online nákupům, u lidí, kteří mají maturitu a kteří nemají maturitu.
Většina lidí do 54 let, kteří mají maturitu, už používá online technologie způsobem, který jim výrazně usnadňuje život. Mezi lidmi, kteří nemají maturitu a patří do této mladší generace, takto používá technologie jenom menšina z nich. Pouze malá minorita z nich, asi 10 nebo 20 procent, používá nějaký textový editor jako Microsoft Word.
Oni to sice méně potřebují, ale zároveň je to blokuje v růstu. I pro člověka z učiliště, který si chce třeba založit truhlářskou firmu, je dobré, když umí v Excelu a podobně. Naše vzdělávání, i to odborné, moc neposiluje takové všeobecné matematické znalosti a znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to lidi limituje i v růstu řemesel.
V jaké fázi je momentálně takzvaná reforma kurikula?
Kurikulum je vlastně obsah vzdělávání - to všechno, co se má učit na základních školách. Například, jestli se mají v matematice učit věci, které člověk použije, nebo se mají učit věci, které jsou důležité pro pochopení dalších věcí. Jestli se máme v biologii učit hodně typologií nebo se třeba více zaměřit na fungování evoluce.
19:58
Musíme zvýšit daňové příjmy, jinak dávky zaplatí až daňoví poplatníci budoucnosti, radí sociolog Prokop
Číst článek
To je ta reforma kurikula, u které se asi všichni shodnou, že má jít směrem aplikovatelnosti a pochopení současného světa.
Když ale přijde na jednotlivé věci, tam už se prostě většina odborníků neshodne, takže to je těžký proces. Vzhledem k reformě dneska existují dva proudy. Jeden je pro zásadní reformu, která obsah oseká na padesát procent, a zaměří ho na věci, které jsou opravdu použitelné. A druhá větev reformy zjednodušeně říká: pojďme to trochu omezit, aktualizujme největší nesmysly a zaměřme se na zlepšení výukových nástrojů a na vzdělávání učitelů.
Já jsem spíše součástí té druhé větve. Myslím, že je důležitější mírně aktualizovat, co se má učit, a hodně se zaměřit na práci s učiteli; na to, aby ředitel na škole fungoval také jako pedagogický lídr. Je důležité se zaměřit na to, abychom měli lepší učebnice, protože mít dobrý obsah jenom vyvěšený na internetu nezajistí jeho implementaci v tisících škol.
V jakém vztahu je reforma kurikula k té školské reformě, o které jsme už také mluvili, je součástí?
Ano. Dejme tomu, že hlavní součásti jsou reforma obsahu kurikula a reformy řízení a financování, kterými se já zabývám víc. Ony ale s obsahem souvisejí, protože když dneska máte tak složité financování a administrativu, že to zabírá zhruba 70 procent času ředitele, on pak samozřejmě nemá moc čas se zabývat obsahem a tím, co se na školách učí.
Potřebujeme trochu zjednodušit řízení, aby učitelé a ředitelé měli čas se zabývat tím, o co ve školách opravdu jde – učením dětí. Takže reforma řízení a financování a reforma obsahů jdou do jisté míry ruku v ruce.
