Ekonom Švejnar: Lepší by bylo vyčkávat. Skok v úrokových sazbách České národní banky je nešťastný
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta, nejvyšší hodnotu od roku 2008. Důvodem prý je růst inflace. „Vítám snahu národní banky reagovat na inflační tlaky zvyšováním úrokových sazeb na normální úroveň, která ekonomiku ani příliš nepovzbuzuje, ani nebrzdí,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. Ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity to považuje za nešťastné řešení.
„Považuji to za předčasné. Do velké míry to může poškodit ekonomiku, zvláště proto, že ostatní banky vyčkávají, připravují opatření a jsou obezřetné, což je správný přístup,“ kritizuje Švejnar pro Český rozhlas Plus přístup ČNB a pokračuje.
„Zvyšování sazeb je správné, když inflace roste ze strany poptávky a ceny rostou, protože není dostatečná nabídka. Tato inflace je ale globální, má příčiny například ve zdražení ropy, zemního plynu a nerostných produktů. Tam centrální banka nemá velký vliv, protože tato inflace přichází zvenčí,“ dodává.
„Kdyby centrální banka nejednala, inflace mohla přeskočit do mzdových vyjednávání, poptávka bude akcelerovat a inflační tlaky půjdou nahoru.“
Jan Bureš
Bureš souhlasí, že problém je na straně nabídky, „Ale to neznamená, že by centrální banka neměla reagovat. Prvotní nárůst inflace skutečně nezastaví, ale může zabránit tomu, aby prvotní inflační šok přeskočil do dlouhodobějších inflačních očekávání,“ věří.
„Kdyby centrální banka teď nejednala, inflace mohla přeskočit do mzdových vyjednávání, poptávka bude akcelerovat a inflační tlaky půjdou ještě nahoru, dostanou se do očekávání lidí a firem, proti čemuž se bojuje daleko hůře,“ obhajuje strategii centrální banky ekonom Patria Finance.
Švejnar: Podniky chtějí zůstat konkurenceschopné
Centrální banky ve světě se opatrným postupem snaží zabránit ohrožení chodu ekonomiky, upozorňuje Švejnar.
„Co nejvíc uklidňují trhy a spotřebitele a jsou připraveni zasáhnout. Tím, že se lišíme od našich sousedů v eurozóně, tak silně handicapujeme agresivním zvyšováním úrokových sazeb naše výrobce, protože musí konkurovat podnikům z ostatních zemí, kde mají stále nulovou sazbu,“ upozorňuje a popisuje kolotoč paradoxů.
„Našim podniků dáváme handicap, který je velice negativní. Podniky pak reagují tak, že se snaží zůstat konkurenční a některé zvyšují ceny, protože jim rostou náklady. Tím zase zvyšují inflaci.“
To ale Bureš odmítá: „Naše podniky nejsou v záviděníhodné situaci. Mantra toho, že nabídkové tlaky jsou dočasné a rychle odezní, už ustupuje u velkých hráčů do pozadí. Výjimkou je Evropská centrální banka, která je ale ve velice svízelné situaci, protože balancuje měnovou politiku napříč státy.“
„Podniky reagují tak, že se snaží zůstat konkurenční a některé zvyšují ceny, protože jim rostou náklady. Tím zase zvyšují inflaci.“
Jan Švejnar
Situace v Česku je výrazně odlišná, dodává. „Máme daleko napjatější situaci na trhu práce, takže riziko, že z jednorázové inflace se stane trvalá, je daleko vyšší než třeba v Itálii nebo Francii,“ věří v prospěšnost růstu úrokových sazeb Jan Bureš.
„Všechny naše podniky, protože jsme otevřená ekonomika, soutěží s eurozónou, kde mají firmy teď výhodnější pozici. Proto říkám, že je správné vyčkávat, analyzovat situaci, neukvapovat se. Letošní skok v úrokových sazbách vidím jako nešťastný, je to opravdu tvrdý postih pro podniky,“ shrnuje Švejnar.
