Chystaná koalice jedná o sporných programových bodech
O programu možné budoucí vlády dnes budou znovu jednat týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, které se sejdou v šest hodin večer. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se budou zabývat některými třecími místy, která vzešla z odborných skupin. Například o zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
Vyjednavači všech tří politických stran se už minulý týden shodli na přímé volbě prezidenta a v oblasti korupce například na zřízení protikorupčních státních zastupitelství, zvláštních soudů nebo soudních senátů, které by trestaly úplatkářství.
Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých výhod a budoucí vládní kolaice. Ve studiu je Naďa Bělovská.
Kalousek v rozhovoru pro dnešní vydání časopisu Týden uvedl, že strany souhlasí také s tím, aby se zrušilo daňové zvýhodnění zaměstnaneckých výhod, tedy například stravenek nebo režijních průkazek.
Také většina ekonomických expertů by ruku pro zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých výhod rozhodně zvedla, a to ze stejných důvodů, které jmenoval Miroslav Kalousek. Zejména proto, že zvýhodnění považují za nesystémové a nespravedlivé.
Ekonomové souhlasí
Ve chvíli, kdy jsou zaměstnanecké výhody ještě daňově zvýhodněny, na ně totiž musí doplácet všichni daňoví poplatníci, tedy i ti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru a nemohou výhody proto sami čerpat, a to odborníkům vadí. Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka v daňovém řádu jasně platí pravidlo, že čím méně je výjimek, tím lépe.
„Myslím si, že je to nesystémové, a to v podstatě celé věci. Z makroekonomického hlediska je správné tuto výjimku odbourat. Jedná se ale o politicky velmi citlivou záležitost, kde hrají roli i vydržená práva a profesní zvyklosti,“ uvedl Mertlík pro Rádio Česko.
Podobně mluví také analytik Patria finance David Marek, podle kterého měly být tyto daňové výjimky zrušeny už dávno, a to nejen proto, že zvýhodňují zaměstnance na úkor ostatních, ale také proto, že podporují společnosti, které například poukázky k čerpání benefitů dodávají.
„Zbytečně se nechávají vydělávat firmy, které jsou navázány na nejrůznější výjimky, a to ať už jde o stravenky nebo jiné formy benefitů. Zároveň to lidi svazuje v možnostech. Bylo by lepší, kdyby dostali například finanční kompenzaci. Podobně je nesmyslné například podporovat stavební spoření, kde dochází opět k mylné prezentaci, když se lidem prezentuje, že je výhodnější si spořit z platu než individuálně,“ říká Marek.
Odbory zaměstnavatelům nevěří
Proti zrušení daňových výjimek u stravenek nebo režijních jízdenek pravidelně protestují odbory, které zastupují zaměstnance. Za zmínku stojí, že například na jaře, když se jednalo o zavedení vyššího zdanění zaměstnaneckých výhod ve sněmovně, hrozili pětihodinovou stávkou v dopravě, kterou nakonec nemuseli uskutečnit, protože poslanci v dubnu přehlasovali prezidentské veto a rozhodli, že se benefity budou dále danit nižší sazbou DPH.
Proti rozpuštění benefitů do platů by ale zřejmě odbory nebyly. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila ale odbory nevěří tomu, že zaměstnavatelé skutečně poskytli za stravenky svým zaměstnancům jinou finanční náhradu.
„Nedomnívám se, že by k tomu došlo. Divil bych se, kdyby zaměstnavatelé byli schopni tento prvek zapracovat lidem do mzdy, a to na všech úrovních,“ uvedl Zavadil.
Že by došlo k plošnému vyplácení náhrad za zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, tomu nevěří ani Marek, který ale současně očekává, že v některých případech by zaměstnavatelé ušlé zvýhodnění svým zaměstnancům finančně nahradili.
„Bude zřejmě záležet na tom, v jaké konkrétní pozici jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci v jednotlivých firmách. Vše bude rovněž odvislé od finanční situace jednotlivých firem. Řada firem by se ale mohla o dodatečný výnos se svými zaměstnanci podělit. Pro zaměstnance bude zmiňovaný systém jednoznačně výhodnější,“ domnívá se analytik společnosti Patria finance.
Koruna ke koruně
Samotné zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů by ale neznamenalo pro státní rozpočet úplně zásadní přínos, protože úspora by se nepočítala v miliardách, ale v mnohem menších částkách, nicméně podle Pavla Mertlíka by se i takové prostředky v současné době hodily.
„Jsou to spíše stovky miliónů, což představuje v měřítku státního rozpočtu drobnou položku. Na druhé straně skládání příštího rozpočtu bude obtížné, protože větší úspory bude možné provést až od roku 2012. Právě ušetřené miliardy se ale skládají s naspořených desítek a stovek miliónů jako v tomto případě. Smysl avizované opatření určitě má, ale nejde o zásadní téma,“ míní hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Disbalance zaměstnaneckých poměrů
Zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů může mít vliv i na další oblasti ekonomiky, konkrétně například na atraktivitu zaměstnaneckých poměrů. Ekonomové totiž nevylučují, že zrušení daňového zvýhodnění by v tomto případě mohlo vést například k dalšímu rozvoji takzvaného švarcsystému, kdy lidé místo na zaměstnanecký poměr dělají práci na plný úvazek raději na živnostenský list. Myslí si to například David Marek, podle kterého to ale není důvod k tomu, aby se daňové výjimky neodstraňovaly.
„Může se to stát. Fakt, že máme špatně nastavený poměr mezi zaměstnaneckým poměrem a prací na živnostenský list nás ale neopravňuje k tomu, abychom udržovali jiný nešvar. Je to spíše důvod, proč řešit obě věci zároveň a co nejrychleji. Zmiňovaný nepoměr kritizují i nejrůznější mezinárodní instituce,“ uzavřel Marek.
