Českým deníkům klesl za půl roku prodej. Příjmy generují hlavně z reklamy
Pokles prodejnosti vyplývá z údajů společnosti Media projet. Největší pokles podle nich zaregistroval nejprodávanější Blesk - vice než deset procent na 306 000 výtisků. Druhý nejprodávanější deník, Mladá Fronta Dnes, prodal o sedm procent výtisků méně než loni. O několik procent klesl také prodej regionálních verzí Deníku.
Šéfredaktor Blesku Pavel Šafr ale věří, že tištěné noviny nikdy zcela nezmizí.
„Když si vytvoříte prognózu, jak budou noviny klesat, tak i deset let je doba, kdy my si můžeme být jisti, že budeme na trhu,“ konstatuje bez obav Pavel Šafr.
Ondřej Aust ze serveru Mediář však kontruje s konkrétními čísly: Blesku podle průzkumu poklesl prodej meziročně o 14%. Pokud by se tato čísla projektovala v horizontu dalších deseti let, bylo by asi na místě se zamyslet nad tím, zda se vyplatí celostátní distribuce tohoto tištěného deníku.
O budoucnosti tištěného média mluvili ve Stalo se dnes šéfredaktor Blesku Pavel Šafr a Ondřej Aust ze serveru Mediář
Papírové noviny zejména bulvárního druhu jsou podle Šafra unikátní, až intimní věc. Je ale zřejmé, že noviny se budou proměňovat a změní se i jejich role ve společnosti. Stanou se jen jedním z kanálů, kterým budou redakce dopravovat obsah ke svým čtenářům.
Protože ale papírové noviny jsou za peníze a generují tak redakci příjem, je třeba zajistit získávání financí i z ostatních kanálů.
„Hlavní těžiště je v reklamě. Internetové stránky se nemůžou zpoplatnit, to by byl krok naprosto špatným směrem,“ prozrazuje zdroje příjmů z internetového média šéfredaktor Blesku Pavel Šafr.
Cesta stavění takzvaných pay-wallů čili budování oblastí s placeným přístupem není ani podle Ondřeje Austa dobrou strategií. Redakce internetového média tak vlastně dobrovolně dává výhodu konkurenci.
Speciální přílohy
Deník Blesk nově zahajuje také další ze strategií, jak se stát pro čtenáře atraktivnějším, a tak si zajistit příjmy. Usiluje nyní i o politické zpravodajství, aby jeho čtenáři byli zataženi do participace na veřejných záležitostech.
Ondřej Aust připomíná, že cestou k udržení čtenáře u základního titulu tištěných deníků může být i publikace speciálních edicí tematických materiálů s větší periodicitou. Speciály k určitému tématu ve formě měsíčníku či čtvrtletníku by mohly být pro čtenáře atraktivní.
„Nevím, jestli dlouhodobě pro tu značku je toto – řekl bych – rozmělňování úplně to nejlepší,“ však pochybuje Ondřej Aust.
