Česko i Německo zažívají v průmyslu stejné potíže. Musíme se orientovat jinam, radí ekonom

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Společně s tím klesají ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu. Reagují na to také někteří velcí dodavatelé v Česku, kteří avizují zlevňování. „Věřím, že extrémní ceny jsou u konce,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

řečí peněz Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Dvořák

„Nedokážu s jistotou říct, že nepřijde nějaký výkyv, ale věřím, že extrémní ceny jsou u konce. Ukázalo se, že je svět schopen reagovat i na takové šoky. To by mělo přinést uklidnění,“ hodnotí vývoj Dvořák | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Cena ročního kontraktu na plyn na nizozemské burze, který je určující pro cenový vývoj pro konečné zákazníky, v lednu klesla o 11 procent. Hodnota elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce klesla o 12 procent. To ovlivňuje i celkovou výši inflace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jsou předražené energie definitivně minulostí? V pořadu Řečí peněz odpovídá rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák

„Nedokážu s jistotou říct, že nepřijde nějaký výkyv, ale věřím, že extrémní ceny jsou u konce. Ukázalo se, že je svět schopen reagovat i na takové šoky. To by mělo přinést uklidnění,“ hodnotí vývoj Dvořák.

Vysoké ceny energií výrazně zasáhly i největší evropskou ekonomiku v Německu. Podle agentury Bloomberg přispěly k tomu, že přestane být průmyslovou supervelmocí. Produkce německého zpracovatelského průmyslu totiž vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci a klesající konkurenceschopnost. 

20:04

Ceny elektřiny a plynu dál klesají. S nabídkou pod 3500 korun bych klidně na rok zafixoval, radí expert

Číst článek

Kromě negativních vnějších vlivů se Německo potýká i s paralýzou domácí politiky, která nedokáže řešit problémy se zaostávající infrastrukturou, stárnoucí populací, velkou byrokratickou zátěží nebo potíže ve vzdělávacím systému.

I to vede průmysl k tomu, že přesouvá svou výrobu na východ. Česko má ale stejné problémy.

„Energetická náročnost průmyslové výroby je něco, co na Česko a i Německo dopadlo mnohem silněji, a reakce musí přijít. V minulosti jsem se setkal vícekrát s tím, že bylo Německo zatracováno, ale jsem optimistický, že se s tím Němci vždycky nakonec dokážou vyrovnat,“ podotýká rektor.

„Pro nás by to měl být impulz k tomu, abychom se snažili orientovat i někam jinam než na Německo. Ale česká ekonomika se z toho dokáže vymanit, jenom pokud nebudeme opouštět výhodu průmyslové výroby. Je potřeba se přizpůsobit i novým podmínkám z hlediska technické náročnosti,“ dodává Dvořák.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Václav Pešička, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme