Statistici zlepšili odhad vývoje české ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 8,2 procenta
Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o rovné procento. Proti prvnímu odhadu z konce července ukazují úterní údaje ekonomiku v lepším světle. Předběžný odhad uváděl meziroční růst o 7,8 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Pozitivní mezičtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu podpořila zejména rostoucí spotřeba domácností.
Pozitivní mezičtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu podpořila zejména rostoucí spotřeba domácností. „Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4 procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu,“ uvedl k mezičtvrtletnímu vývoji Vladimír Kermiet z Českého statistického úřadu.
Ministerstvo financí očekává letos schodek 7,7 procenta HDP. Zlepšilo i odhad vývoje ekonomiky
Číst článek
K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt vrátil po roce a čtvrt. Předtím pět čtvrtletí klesal, z toho nejvýrazněji v loňském druhém čtvrtletí, kdy propadl o 10,9 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se HDP ve druhém čtvrtletí vrátil k růstu, pokles za poslední rok zaznamenal jen v prvním letošním kvartálu.
Na meziročním růstu HDP o 8,2 procenta se podle statistiků podílely výdaje na konečnou spotřebu 1,8 bodu, tvorba hrubého kapitálu 1,6 bodu a zahraniční poptávka 4,8 bodu. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 procenta a meziročně o šest procent. Z toho výdaje na spotřebu domácností vzrostly o 6,5 procenta proti předchozímu čtvrtletí a proti stejnému čtvrtletí minulého roku stouply o 7,4 procenta. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o tři procenta. „V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu,“ uvedli statistici.
Ekonom: Lidem v peněženkách zůstalo hodně. Na účtech mají 200 miliard navíc, které nemohli utratit
Číst článek
Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta, a to zejména v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství a ve zpracovatelském průmyslu. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty. Meziročně hrubá přidaná hodnota vzrostla o 8,4 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 procenta, meziročně byla vyšší o 1,5 procenta. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení.
