K plynu se přidal nedostatečný výkon francouzského jádra, říká k zvyšování cen energií analytik Gavor
Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord. Na evropské energetické burze European Energy Exchange se megawatt hodina prodávala za 475 eur. Za poslední dva měsíce se tak cena zhruba zdvojnásobila a je šestkrát vyšší než před rokem. „Cena stoupá tak dlouho, dokud není pokryta nabídkou. Je to úplně stejný mechanismus, jako panuje v jiných komoditách,“ říká pro Radiožurnál Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Růst ceny elektřiny má být reakcí na zdražování zemního plynu. To, že plynu může být nedostatek, ale není nová informace. Tak proč elektřina rekordně zdražila právě teď?
Není to nová informace. Nicméně k velmi vysokým cenám plynu se přidružily další nepříznivé faktory. Je to především mizerný výkon francouzské jaderné flotily. Více než polovina jaderných bloků ve Francii je mimo provoz. A zbývající bloky, které fungují, jedou na poněkud snížený výkon. Důvodem je sucho, nedostatek vody na chlazení, vyšší teplota. Takže to se přidalo ještě k notorickému problému s plynem. A výsledek je bohužel smutný pro nás odběratele.
Proč je cena elektřiny tak extrémně citlivá právě na změnu ceny plynu?
Cenu elektřiny, podobně jak je to u všech komodit, určuje poměr nabídky a poptávky. Když poptávka není kryta odpovídající nabídkou, tak vlastně poslední nejdražší zdroj, který je nutný, aby se poptávka vyrovnala, pokryla, tak ten určuje cenu. V současné době, vlastně už delší dobu, jsou to právě plynové elektrárny. Drahý plyn tedy určuje i drahou elektřinu.
Ceny elektřiny v Evropě jsou na novém rekordu, reagují na zdražování zemního plynu
Číst článek
Dá se říct, kolik procent nutné elektřiny pro Evropu je pokryto právě každodenně plynovými elektrárnami?
To se v jednotlivých zemích opravdu liší. U nás je to kolem 10 procent. Jsme spíše jaderná a uhelná země. V Německu je ta závislost o něco vyšší. A obecně západní Evropa, ta je citlivější právě na plyn. Protože energetické trhy jsou vzájemně propojené, probíhá vzájemná výměna export-import prakticky nepřetržitě, takže cenové signály se přelévají vlastně z toho sjednoceného evropského trhu z jedné země na druhou.
Kdo tedy určuje cenu na evropské energetické burze v Německu? Kdo je ten, kdo řekne, tak teď bude cena na maximu, v pondělí bude na 475 eurech?
Jsou to kupci a prodejci. Nikdo je vlastně neurčuje, nikdo není žádný administrátor, který stanoví cenu na nový historický rekord. Zkrátka cena stoupá tak dlouho, dokud není pokryta nabídkou. Je to úplně stejný mechanismus, jako panuje v jiných komoditách, dokonce i v komoditách, kde nefunguje energetická burza. Zkrátka kupující a prodávající se musí domluvit.
Vím, že elektřina se většinou kupuje dopředu nebo její velká část se kupuje dopředu, třeba na příští měsíce nebo i na příští rok, dva. Co nutí obchodníky, aby pak ten den kupovali za rekordní ceny?
Právě to je problém. Někteří, zejména menší dodavatelé, už uvažují, že za tak nehorázně vysoké ceny se jim snad ani nevyplatí kupovat. Mají obavu, že to neprodají konečným zákazníkům. Panují obavy, že zejména pro malé podnikatele, pro které ani není připraven žádný úsporný tarif nebo žádná výrazná podpora, že to povede k platební neschopnosti. Takže zatímco v normálních dobách obchodníci kupují s ročním, dvouletým, někdy i tříletým předstihem, nyní se těžiště obchodování přesouvá na krátkodobé obchodování a dodavatelé zkrátka věří, že situace se zlepší.
Navzdory tomu, že máme data, vláda nedokáže pomoc zacílit. Jde ode zdi ke zdi, míní Rychlíková
Číst článek
Čím vyšší je poptávka po elektřině, to jste i vysvětloval, tak tím víc se musí zapojovat i dražší a dražší zdroje elektřiny, což pak navyšuje cenu elektřiny pro celý trh. Znamená to ale, že kromě ceny plynu se zvyšuje i poptávka po elektřině? Nebo je pořád spotřeba v Evropě na stejných hodnotách?
Poptávka se nyní příliš nezvyšuje. To, co žene cenu elektřiny, ale i plynu dopředu, je v podstatě riziková přirážka. Obchodníci mají obavu, že nabídka pro další období, na kterou se stanovuje cena na kontrakty, dále poklesne. A tato riziková prémie neustále stoupá.
Úsporný tarif
Vláda chce lidem pomoci s vyššími cenami pomocí takzvaného úsporného tarifu odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje. Víme, že na obnovitelných zdrojích ušetří každá domácnost na jedné spotřebované megawatt hodině 600 korun. A na úsporný tarif dá vláda letos, jak řekla, 10 miliard. Dá se z toho už odvodit, kolik peněz domácnosti v Česku prostřednictvím vyúčtování za elektřinu od státu dostanou?
Ano, zhruba dá. Z té částky 10 miliard připadajících na tento rok. Když vezmeme zhruba 5 milionů domácností, tak připadá jednoduchým výpočtem částka kolem 2000 korun. Pro mě osobně je to velké zklamání, protože vzhledem k situaci na trzích podle mého názoru byla více adekvátní plná podpora, která se nyní rozkládá do dvou let. Kdyby přišla už v rámci vyúčtování do konce tohoto roku, tak by to pomohlo přece jenom více lidem. Nedá se nic dělat. Vláda samozřejmě balancuje mezi možnostmi rozpočtu a s pomocí lidem, ale v tomto směru podle mého názoru mohla být pomoc určitě velkorysejší.
Ředitel Nové zelené úsporám: fotovoltaika táhne, za deset měsíců jsme přijali tolik žádostí jako za šest let
Číst článek
To znamená, dva až dva a půl tisíce korun zřejmě nebude pro většinu domácností nějaká zásadní pomoc?
Jak samozřejmě pro koho. Bohužel…
Je to tedy za tři měsíce, to znamená od října.
Ano, přesně tak. Samozřejmě existují domácnosti a lidé, kteří pomoc vůbec nepotřebují. Určitě by byla lepší cílená pomoc, a o to větší těm nejpotřebnějším. Nicméně vzhledem k tomu požadavku, že pomoc musí být rychlá, administrativně nenáročná, tak jiné řešení než formou plošné pomoci a pomoci vlastně dodavatelů, kteří také musí vyvinout úsilí, musí připravit své informační a fakturační systémy na tuto pomoc, tak nic jiného nezbylo. Ale pro budoucnost bych viděl spíš větší důraz na větší pomoci a více cílené.
Vláda ale deklarovala, a je to i v rozpočtu, že na pomoc lidem s vysokými cenami dá letos 16 miliard korun. Deset miliard půjde na úsporný tarif, potom něco na zaplacení poplatků za obnovitelné zdroje za domácnost. Ale na co bude zbytek? Je to jasné z rozpočtu?
Jsou to opravdu tyto dvě položky. Větší část, zhruba kolem těch 10 miliard, by měla být na tzv. úsporný tarif. A zbytek na zaplacení příspěvku na podporované zdroje energie. To je právě oněch šest…
A to opravdu udělá zhruba šest miliard?
16,7 miliardy by to mělo být.
Podpora na obnovitelné zdroje opravdu udělá zhruba šest miliard, když 10 miliard půjde na ten úsporný tarif?
Tak je to propočítáno.
