Moskva oznámila, že dokončila stahování jednotek z Gruzie, Tbilisi to popírá
Naplnění podmínek dohody o příměří a úplné stažení svých jednotek z Gruzie hlásí Rusko. Dodává ovšem, že má v úmyslu v takzvaných nárazníkových zónách nechat asi 2500 svých vojáků. Oblasti se nacházejí v okolí separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Gruzínská policie potvrdila převzetí kontroly nad severogruzínským městem Gori. Tbilisi ale odmítá potvrdit úplné stažení ruských jednotek podle mírového plánu. Také Spojené státy a Francie souhlasí, že Kreml nenaplnil všechny body příměří, které vyjednal prezident Nicolas Sarkozy.
Ruské jednotky, které jsou podle Moskvy součástí mírové mise, mají být rozmístěny v nárazníkové zóně, za hranicích obou separatistických regionů - Jižní Osetie a Abcházie. Mapy, které v Moskvě předložil zástupce náčelníka generálního štábu Anatolij Novogicin, svědčí o tom, že pásmo se rozprostírá i na vnitřním území Gruzie v šířce od šesti do 18 kilometrů.
Zóna má podle Moskvy zahrnovat i gruzínskou leteckou základnu v Senaki, městu Gori u hranic s Jižní Osetií se vyhne. Rusko tvrdí, že jde o legitimní opatření odpovídající všem smlouvám podepsaným s Tbilisi. Gruzínští představitelé to ale striktně odmítají.
Boje na Kavkaze ovšem vyvolávají obavy z návratu studené války u Němců. Jak ukázal průzkum, který si nechala vypracovat televize ARD, polovina Němců takové obavy sdílí. Spolková vláda zase vyjádřila pochybnosti nad průběhem stahování ruských jednotek z Gruzie.
Hodně velké nebo velké obavy z vypuknutí "nové" studené války mezi Západem a Ruskem má padesát procent respondentů průzkumu Infratest dimap. Jedenáct procent Němců naopak tento možný scénář nechává v klidu. Plných 58 procent dotázaných se vyslovilo spíše proti členství Gruzie v řadách Severoatlantické aliance.
Ministr obrany Franz-Josef Jung spoluobčany uklidňuje, že současná situace se od té ze sedmdesátých let zásadně liší. Jung si myslí, že má teď Západ s Ruskem řadu společných bezpečnostních zájmů, jako je třeba zastavení íránského jaderného programu.
Mezitím dala spolková vláda znovu najevo znepokojení z dosavadního tempa stahování ruských vojsk z Gruzie. Kabinet Angely Merkelové ale souhlasí s tím, že by ruské jednotky dočasně vytvořily kolem Jižní Osetie nárazníkové pásmo.
Zástupkyně americké agentury pro rozvojovou pomoc USAID Henrietta Forceová mezitím zveřejnila odhady nutné pomoci Gruzii na rozvoj a rekontrukci infrastruktury, která byla konfliktem Gruzie s Ruskem zasažena. Gruzie by podle těchto odhadů potřebovala jednu až dvě miliardy dolarů.
Tbilisi navrhuje vytvoření fondu Fénix, který by obnovu a rozvoj financoval. Program by mimo jiné měl pomoci se zajištěním bydlení pro lidi vyhnané konfliktem ze svých domovů. Ale také s modernizací komunikací nebo výstavbou hydroelektráren.
Česká vláda ve středu rozhodla, že do Gruzie pošle 150 milionů korun. Mimo to chce Praha také prosadit uspořádání dárcovské konference pro tuto zemi.