Írán začal vkládat palivo do jaderného reaktoru v Búšehru
Írán ráno zahájil vkládání paliva do své první jaderné elektrárny v Búšehru. S dokončením jaderné elektrárny, která se stavěla pětatřicet let, Íránu pomáhá Rusko. To ho také zásobuje obohaceným uranem.
Dnešní slavnostní akt je ale spíše symbolický. Jak Radiožurnálu vysvětlila ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, od dnešního vložení paliva je k výrobě elektřiny ještě daleko.
Kontroverze kolem spuštění jaderné elektrárny v Búšehru sleduje blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček.
„Spouštění jaderného reaktoru je dlouhý proces, který trvá několik týdnů od zazení paliva. Pak se musí ještě dělat řada testů. Takže zavezení paliva je první krok, spuštění štěpné řetězové reakce druhý krok, který bude následovat nejméně za tři týdny," řekla Drábová.
K tomu, aby začala jaderná elektrárna skutečně vyrábět elektřinu, chybí podle Drábové ještě několik měsíců. Podle některých informací by mohla elektřinu začít dodávat do sítě během příštího jara. Jedná se však pouze o spekulace.
Obavy Západu
Teherán označuje přípravu elektrárny ke spuštění za mimořádný úspěch Islámské republiky. Na Západě mezitím sílí obavy z toho, že Írán má i taková jaderná zařízení, která mohou teoreticky produkovat materiál pro jadernou zbraň.
Elektrárna v Búšehru je pod plným dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Rusové pro ní mají dovážet palivo a zpátky budou odebírat vyhořelé články. I proto není podle odborníků možné, aby Íránci Búšehr využili k jiným než mírovým účelům.
Přesto výstavba elektrárny vyvolávala zejména ve Spojených státech velkou kritiku. Američané například v devadesátých letech vyvíjeli silný tlak na vlády a firmy z celého světa, aby se na budování Búšehru přestaly podílet. Kvůli tomu přišla o velkou zakázku i česká společnost, která měla pro Búšehr dodat vzduchotechniku.
