Podnikatel Tykač chtěl sponzorovat Oxford. Univerzita si to rozmyslela kvůli vyšetřování
Oxfordská univerzita na poslední chvíli odmítla velký finanční dar od českého podnikatele Pavla Tykače. Ten chtěl věnovat skoro jeden a půl milionu liber na výuku češtiny. Slavné univerzitě ale podle zjištění Radiožurnálu vadilo, že miliardáře svého času vyšetřovala švýcarská prokuratura a že mu také obstavila majetek. Oxford i další přední britské univerzity jsou pod palbou kritiky kvůli přijímání peněz od nedůvěryhodných dárců.
Celé to začalo reportáží Radiožurnálu, ve které na jaře 2015 vedoucí katedry bohemistiky Zuzana Říhová vyslovila velké obavy o další osud češtiny na Oxfordské univerzitě. Příspěvek náhodou zaslechl jeden z nejbohatších Čechů - Pavel Tykač.
„Zástupcům univerzity jsme tehdy navrhli dlouhodobý plán na zásadní rozšíření a zkvalitnění výuky češtiny. Tehdejší jednání byla velmi korektní a vstřícná. Nicméně narazili jsme na několik problémů, které se nám nakonec vyřešit nepodařilo,“ uvádí mluvčí manželů Tykačových Jan Chudomel.
Mluvčí zároveň potvrdil, že předmětem jednání byla i jedna z variant, že by Tykač přispěl částkou 1,4 milionu liber.
Podnikatel Tykač chtěl sponzorovat Oxford. Univerzita si to rozmyslela kvůli vyšetřování. Podrobnosti zjišťovali Jiří Hošek a Jana Klímová
Chudomel coby jeden z problémů uvádí snahu jedné z nejslavnějších světových univerzit použít finanční dar od českého miliardáře i na výuku dalších jazyků včetně ruštiny. Hlavní kámen úrazu ale spočíval v něčem jiném.
„Druhým problémem bylo tehdejší vyšetřování některých firem Pavla Tykače, které probíhalo ve Švýcarsku. Toto šetření už bylo mezitím ukončeno s tím, že se žádná podezření nepotvrdila. Nicméně pro univerzitu to byl problém i proto, že čelila veřejné kritice za přijímání sponzorských darů od podezřelých ruských podnikatelů.
Ke slovům Jana Chudomela je třeba dodat, že švýcarská justice jednu dobu blokovala část Tykačova majetku a to se univerzita zřejmě na poslední chvíli dozvěděla. Radiožurnál má k dispozici mailovou komunikaci, ze které vyplývá, že management Oxfordské univerzity byl z rozhovorů s manželi Tykačovými dlouho nadšený.
Mluvčí Oxfordu Stephen Rouse tato jednání ani nepotvrdil, ani nevyvrátil s tím, že všechny „potenciální dary univerzitě považuje její vedení za důvěrnou záležitost“.
Oxfordská univerzita se stala terčem ostré kritiky kvůli přijetí 75 milionů liber od kontroverzního ruského oligarchy Lena Blavatnika, dnes občana Spojených států žijícího v Británii. Loňského otevření Blavatnik School of Government se v Oxfordu dokonce zúčastnil princ William.
Jak Radiožurnálu řekl odborník na boj s praním špinavých peněz Roman Borisovič, podpora vzdělání se ve Spojeném království stala prvořadým cílem pro různé, jak sám říká, kleptokraty, aby si za peníze vylepšili svou reputaci.
„Jsou to ruští oligarchové, jako Blavatnik, nebo Ukrajinci, jako Firtaš, který věnoval peníze Cambridgeské univerzitě. Nejsou to ale jen Východoevropané. Vzpomeňme si na Wafíka Saida, kontroverzního obchodníka se zbraněmi, který dal peníze Oxfordu na School of Business. Nejslavnější je pak dar Kaddáfího rodiny pro London School of Economics,“ připomíná.
Oxfordská univerzita v tomto světle skutečně zpřísnila kontrolní mechanismy pro přijímání finančních darů. Zuzana Říhová se tak jejímu postupu nediví. „Já si myslím, že je to čistě proti pravidlům a asi je v něčem logické, že Oxford nemůže přijmout peníze od někoho, se kterým probíhá v době plánování daru vyšetřování.“
Zdůrazňuje, že nabídka manželů Tykačových co se týče záchrany češtiny v Oxfordu byla jediná a současně jedinečná. „Jednak ve výšce daru, protože to je opravdu neobvyklé, že se zavázali darovat celou tu částku 1,4 milionu liber. A zejména mě aktivně oslovili, to je to, čeho si cením...“
Přestože katedra bohemistiky teď nabrala další studenty, bez finanční podpory visí pokračování výuky češtiny na vlásku. Podle Jana Chudomela se Tykačovi s Oxfordem nerozešli ve zlém a vzájemná spolupráce je stále možná.
