Hollande oznámil, že už nebude kandidovat ve francouzských prezidentských volbách
Francouzský prezident Francoise Hollande v průzkumech dlouhodobě čelí rekordně nízké podpoře potenciálních voličů. Ve čtvrtek v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce oznámil, že už nebude kandidovat ve volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Stal se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se vzdala pokusu o získání druhého mandátu.
Prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.
Své rozhodnutí neusilovat o druhý mandát Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že si je vědom toho, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.
„Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil,“ prohlásil Hollande, který zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Za tu tradiční bude po úspěšných takzvaných primárkách kandidovat expremiér Francois Fillon a za nacionalisty ze strany Národní fronta Marine Le Penová.
Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, „extrémní pravice“ prý snahou o „opuštění Evropy a světa“ chce dovést Francii k úpadku.
Fillon v první reakci uvedl, že Hollande střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který hodlá na prezidenta kandidovat samostatně, prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.
Bude François Fillon příštím francouzským prezidentem?
Číst článek
Francouzští socialisté ve čtvrtek zahájili příjem přihlášek pro souboj tradiční demokratické levice o prezidentskou kandidaturu. Podle deníku Le Monde se již přihlásilo sedm politiků, z toho čtyři ze Socialistické strany.
Jako první tak učinil představitel levicového křídla socialistů a bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři. Svou účast nevyloučil ani nynější premiér Manuel Valls, na jehož reakci se nyní netrpělivě čeká.
Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Francouzské ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky.
Francouzský statistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50 tisíc pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.
Přesto se šance na postup do druhého kola prezidentských voleb Hollandeovi žádné nedávaly. V preferencích spadl pod deset procent.
Hollande, který ve čtvrtek řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti rovněž v dalších krocích. I jeho levicový tábor také pod vlivem mohutných demonstrací odmítl jeho snahu o reformu zákoníku práce, který by zpružnil podmínky zaměstnávání.
