Hanin kufřík vypráví tragický příběh sestry Jiřího Bradyho. Přibližuje hrůzy holokaustu milionům dětí
Hanin kufřík bývá srovnáván se slavným příběhem Anny Frankové. V roce 1999 se do muzea holokaustu v Tokiu dostalo zavazadlo Hany Bradyové, která ve 13 letech zahynula v Osvětimi. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii. Zjistila, komu patřil, a spojila se s bratrem židovské dívky Jiřím Bradym. Zavazadlo pomáhá pochopit hrůzy holokaustu milionům dětí po celém světě. Poslechněte si dokument Lenky Svobodové z roku 2008.
Všechno začalo hnědým kufříkem malé Hany Bradyové. „I v Japonsku, které je tolik vzdálené evropským událostem druhé světové války, jsme chtěli děti seznámit s holokaustem, aby lépe pochopily, kam až mohou vést předsudky a rasová nesnášenlivost,“ vypráví drobná ředitelka tokijského muzea Fumiko Išiokaová.
Uspořádali proto výstavu Holokaust viděný dětskýma očima. Sesbírali spoustu dobových materiálů a fotografií, ale stále to podle ní nebylo ono.
Poslechněte si dokument o Hanině kufříku autorky Lenky Svobodové, který odvysílal Český rozhlas Dvojka
„Černobílé obrázky nemohly dnešním dětem přiblížit události staré více než 60 let. Chtěla jsem získat něco skutečného, co by naše děti spojilo s tragickými příběhy jejich židovských vrstevníků,“ vysvětluje ředitelka tokijského muzea.
Vydala se proto do muzea v Osvětimi, aby získala alespoň několik autentických věcí, které patřily zavražděným dětem. Za pár měsíců do Tokia opravdu přišel balík. Byla v něm dětská ponožka, botička, svetřík, plechovka jedovatého plynu cyklonu B a hlavně hnědý kufřík s velkým bílým nápisem: Hana Brady, 16. května 1931, Waisenkind (v překladu sirotek).
48:41
Zemřel Jiří Brady. Prošel Osvětimí, svým příběhem inspiroval děti po celém světě
Číst článek
„Bylo to v roce 2000,“ říká Išiokaová. „Kufřík jsme umístili do skleněné vitríny v centrální části expozice. Upoutal především malé návštěvníky. Pronásledovali nás množstvím otázek: ‚Co v něm bylo? Kdo to byl, ta Hana? Co se jí stalo a kde všude s tím kufříkem byla? ‘ Příběh kufříku i jeho majitelky zamotal hlavu nám všem,“ dodává ředitelka muzea v Tokiu.
„Kufřík odkazoval ke smrti anonymního dítěte,“ podotýká. „Ale já z něj chtěla učinit symbol života. Chtěla jsem dětem ukázat, jaký krásný a šťastný život prožila jeho majitelka, aby lépe pochopily, co bylo zmařeno,“ vysvětluje Išiokaová.
Začalo proto velké pátrání, které se rozběhlo díky získání kopií kreseb Hany Brady z Terezína. „Většina terezínských dětí zemřela v Osvětimi, ale jejich kresby přežily. Napsala jsme do Terezína a za pár týdnů přišly fotokopie pěti Haniných obrázků. Rozhodla jsem se, že se v Terezíně zastavím,“ vzpomíná Išiokaová.
48:41
‚Pomohl jsem mnoha lidem, chtěl bych změnit jen osud svých rodičů.‘ Přečtěte si příběh Jiřího Bradyho
Číst článek
Neuměla česky a měla jen jeden den. Přesto se jí podařilo dnešním pohledem neuvěřitelné, našla Jiřího Bradyho, bratra židovské dívky Hany, který žil v kanadském Torontu.
„Hned po návratu jsem mu napsala dopis. Měla jsem strach, abych ho nezranila. Vždyť ztratil svou malou sestru a vzpomínky na ni jsou pro něj určitě bolestné. Ale chtěla jsem mu napsat, jak moc pro nás osud Hany znamená,“ přibližuje ředitelka muzea v Tokiu.
Nevěděla, jestli Brady vůbec odpoví, ale brzy přišel čtyřstránkový dopis plný krásných vzpomínek na Hanu.
„Cítil jsem se za sestru zodpovědný. Chtěl jsem ji přivést domů, nemohlo se mi to podařit. Trápilo mě to čím dál víc. Uvědomoval jsem si, že šla do plynu úplně sama. Když jela z Terezína do Osvětimi, tak řekla sestřenici, aby jí upravila vlasy, aby hezky vypadala, že mě tam potká. Když tam přišla, ostříhali ji dohola a pak ji dali do plynu,“ vypráví Jiří Brady.
0:18
‚Když jsme šli do Osvětimi, lidé se odvraceli. Myslel jsem, že dnes už je jiný svět.‘ Brady přiletěl do Česka
Číst článek
O tragickém osudu jeho sestry pojednává také kniha Karen Levineové nazvaná Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. České vydání je doplněno o úvod, který napsal sám Brady.
Na motivy knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA. Po obou zemích cestuje také Brady a čtenářům Hanina kufříku vypráví, co zažil. Dostává také stovky dopisů na téma holokaustu, často s dotazy od dětí.
Příběh Hany Bradyové zná díky výstavě, divadelní hře a knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. „Jen doma, v České republice, jako by zapadl," řekl Brady v rozhovoru pro ČTK v roce 2006.
Dokument Hanin Kufřík odvysílá v pátek 28. října v 16:04 Český rozhlas Plus.
