Všechny výkresy se utkaly v Mezinárodní výtvarné soutěži založené před více než půl stoletím k uctění děti zavražděných v Lidicích za druhé světové války a v dalších konfliktech ve světě.
Vyhlazení Lidic je asi nejznámější zločin nacistické diktatury na území Česka. Zatímco cílem nacistů bylo vymazat Lidice z mapy, cílem všech následujících vlád bylo vytvořit místo co nejhlubší piety.
Dosud neznámé deníky jedné z lidických žen se podařilo najít jejím příbuzným v Lidicích. Napsala je hned po válce jako vzkazy své malé dceři. Doufala, že i ona přežila a brzy se znovu setkají.
Při tragédii celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel. Zde je stručný přepis speciálního vysílání Radiožurnálu k 80. výročí vyhlazení Lidic přímo od památníku v obci.
48:55
Lidice||Michal Šmíd, Mikuláš Kroupa, Vilém Faltýnek|Historie
V literatuře se objevuje i konstatování, že Štemberka měl poskytovat duchovní útěchu lidickým mužům, kteří byli postupně odvádění k popravě. Je to vysoce pravděpodobné, ale jasné důkazy neexistují.
K hrobu lidických mužů při sobotním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš, vedení Senátu, sněmovny a další. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, osobně se nezúčastnil.
Památník Lidice loni čelil kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž ČT, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce.
„Takové zvěrstvo, jaké nacisté na Lidicích spáchali, patřilo k výjimečným i přes to, že byla druhá světová válka. I z toho důvodu, že se jím doslova a do písmene veřejně pochlubili,“ říká Stehlík.
Před 75 lety se vystupňoval nacistický teror po atentátu na Reinharda Heydricha. Němečtí okupanti vyhladili Lidice. Dva týdny na to se stejným způsobem pomstili v Ležákách.
Lidický památník získá darem obraz britského malíře Stana Younga, který dlouhá léta visel v rodinném domě v Londýně. Plátno měly Lidice dostat už koncem padesátých let.
