„Povrchovou teplotu měst lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Všechno to způsobuje, že město není houba, která nasává teplo,“ říká environmentální ekonom Jan Macháč.
„Na snímcích je možné vidět, které části města se přehřívají. Na časové ose je možné pozorovat i změny, ať už v městské zeleni, nebo městské zástavbě,“ vysvětluje expert pro Český rozhlas.
Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Pětadevadesátiletý architekt Václav Krejčí zasvětil Mostu celý život. Bylo mu lehce přes třicet, když na konci 50. let minulého století vyhrál soutěž na podobu centra nového města.
Dejvický „Kulaťák“ čeká proměna. Novou podobu Vítězného náměstí vybrala architektonická soutěž. „V rámci toho konceptu budou vznikat nové zelené plochy,“ vysvětluje architektka Pešková z ČVUT.
V pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz tento týden hrajeme o pokračování knihy To je metro, čéče. Čtenářům v ní malý Kája se svým dědou vysvětlí, jak funguje náš moderní svět.
Živý veřejný prostor je bezpečný, důkazem toho jsou některá velká evropská města, tvrdí architekti a milovníci skateboardingu Martin Hrouda a Jiří Kotal.
Zrušit parkovací místa bez náhrady, jako to teď smí udělat Curych, je v Česku těžko představitelné. Tvrdí to oslovení urbanisté. Města v západní Evropě jsou totiž na tuto změnu lépe připravená.
„Ideální by bylo zanechat to na původním místě. Je to stopa paměti, kteří spoluutváří identitu lokality. Na dočasné uskladnění nikdo nemá prostor ani čas,“ říká historička architektury Vicherková.
Daria Balejová se v Řevnicích podílela třeba na úpravě přednádraží. Dřív to podle ní bylo „zbytkovou plochou po autech“. Dnes ji těší, že tudy lidé chodí třeba venčit psa.
Plány na výstavbu metra D existují od 80. let, první část se začala stavět letos. Linka by měla časem končit na sídlišti Písnice. Na obavy a očekávání místních teď upozorňuje festival Čekání proměny.
Řešení klimatické krize nelze hledat jinde než ve městech, říká architekt Okamura. Podle architektky a básnířky Anna Beaty Háblové bychom se od krajiny měli držet dál - tak ji můžeme ochránit.
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město?
Jaroměř je jedním z měst, které se rozhodlo přehodnotit, jakým způsobem se stará o městskou zeleň. Společně s odborníky vytipovali místa, na kterých by mohly vzniknout květnaté louky.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluví architekt i tom, proč je vládní čtvrť v Letňanech nesmysl, jak hodnotí plán výstavby na Rohanském ostrově a zda hrozí, že se z Prahy stane turistický skanzen.
Kancelář architektů v Brně se domluvila na vytvoření manuálu, který by měl především sloužit zastupitelům města. Mělo by jím o usnadnění procesu od návrhu po realizaci veřejných prostranství.
Starosta kalifornského West Sacramenta Christopher Cabaldon je označován za jednoho z nejúspěšnějších starostů západu USA. Jaký je jeho recept na život ve městech v éře polarizace společnosti?
Premiér Andrej Babiš (ANO) a primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se neshodli na podobě nové úřednické čtvrti. Je stavba vládní čtvrti pro deset tisíc úředníků dobrý nápad?
Jaký tvoří čtyři miliony českých staveb celkový obraz? Projděte si v unikátní mapě, jak zástavba tvoří tvář země, jak krajina ovlivňuje růst vesnic i jak sídliště zasáhla do historické podoby měst.
Před 74 lety vypuklo varšavské povstání, většinu polské metropole při něm nacisté zničili. Představy Poláků o předválečné Varšavě teď ožívají v surrealistických akvarelech malíře Tytuse Brzozowského.
Mrakodrapy nedaleko pražského Staroměstského náměstí nebo rozpůlená Letenská pláň. I tak mohla vypadat Praha před 100 lety. Nová kniha Pražské vize mapuje tyto už zapomenuté stavební projekty.
Osvětlení měst by už brzy mohly radikálně změnit objevy, které ke svému fungování využívají výhradně solární energii. Ve tmě zářící cement či svítící bakterie by především využily země, které trpí nedostatkem elektřiny, mohly by se uplatnit ale i jako alternativní osvětlení ve městech.
Jak by se dala Ostrava přeměnit v co nejpříjemnější místo k životu, mají ukázat nové urbanistické studie, které si za zhruba milion korun objednal ostravský magistrát. Architekti vytipují místa, která jsou problematická pro chodce i řidiče. Podrobně se podívají na centrum města a dva nejlidnatější obvody – Porubu a Jih.
