Vědci nasnímali z letadla Brno speciálními senzory. Vytvoří teplotní mapu pro boj se změnou klimatu
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd pomocí speciálních přístrojů z výšky jednoho a půl kilometru nasnímali Brno a jeho okolí. Hyperspektrální senzory jim umožní zjistit teplotu i materiál povrchů. Další přístroje poznají dokonce i to, jak vysoká je tráva. Následným zpracováním dat vznikne teplotní mapa Brna. Její vytvoření si u vědců znovu po pěti letech objednalo město, aby mohlo lépe čelit změně klimatu.
V hangáru na letišti v Brně-Tuřanech parkuje letadlo, v jeho podlaze jsou vyříznuté dva otvory a v nich jsou vestavěné speciální přístroje. „V našem případě se jedná o hyperspektrální senzory,“ vysvětluje vedoucí oddělení leteckých činností Jan Hanuš pro Český rozhlas.
Tyto senzory dokáží rozpoznat, co je na zemi pod nimi, jestli je to zeleň, plechová střecha, asfalt nebo beton. Termální hyperspektrální senzor zase pozná teplotu povrchu i to, jak z něj teplo sálá. Dalším přístrojem je laserový scanner.
Za letu tyto přístroje obsluhuje operátor Tomáš Fabiánek. „Moje místo je za pilotem v letadle. Mám tam před sebou sadu monitorů, kde kontroluju právě činnost těch senzorů. No a po průletu je vypnu, uděláme obrátku a skenujeme další linii. A takhle třeba území celého města Brna,“ říká.
Problémem při skenování terénu je oblačnost, vysvětluje Fabiánek: „Protože nám kazí data ve výsledku. Jednak dělá stíny na zemi, což nechceme, a i když neudělá přímo stín, tak nám kazí kvalitu slunečního záření.“
Na pracovišti ústavu Czech Globe pak vědci data získaná leteckým snímkováním nahrají na úložiště. Jejich zpracování zabere několik týdnů. Následně vytvoří mapu, ze které lze vyčíst teplotu v jednotlivých částech města s přesností na jeden metr. Jak to přibližně vypadá, si můžou lidé prohlédnout na pět let staré mapě.
„Obecně je možno vidět, které části města se přehřívají. A pokud máme časovou řadu těch termálních snímků, jako my to máme od roku 2015, tak je tam možné pozorovat i změny, ať už v městské zeleni, anebo městské zástavbě,“ vysvětluje Jan Hanuš.
Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha
Číst článek
Červené plochy značí vysokou teplotu povrchu – až 70 stupňů, čím zelenější, tím chladnější. Velmi rozpálené jsou střechy budov v centru, ale hlavně výrobních hal, nákupních center a podobně.
„Určitě budeme porovnávat, co se změnilo. Dá se předpokládat, že tam bude vidět vliv instalace fotovoltaiky,“ doplňuje expert na tepelné záření Daniel Kopkáně. Využití map v praxi je celá řada.
Přesná data například o teplotě dlažby z různých materiálů může využít Kancelář architekta města Brna. „Rádi by věděli, co je pro dlažbu optimum. A to jim právě umíme díky našim datům doporučit, protože umíme zjistit, jaký je současný stav, jak moc ta dlažba umí odrážet sluneční záření,“ vysvětluje Kopkáně.
Zmiňuje taky projekt, který mapuje stav trávníků a jejich vliv na teplotu okolí. Senzory v letadle totiž umožňují zjistit i výšku trávy. „Ukazuje se z dat, že když ten trávník má méně než 10 centimetrů, tak mu výrazně roste teplota. Na druhou stranu někde nad 20 centimetry už ten přínos ke snížení teploty není takový. Ale záleží taky na tom, co tam roste,“ říká Kopkáně.
Proto vědci žádají o pomoc Brňany. Stačí, když vyfotí trávník na své zahradě nebo v parku a fotografii spolu se souřadnicemi zašlou na e-mail uvedený na webových stránkách ústavu Czech Globe.
