V čele boje za globální politické prohlášení o potřebě rychle odejít od uhlí, ropy i plynu dlouhodobě stojí malé ostrovní národy z Tichomoří. Těm už teď jde doslova o život a o domov.
Australský premiér Anthony Albanese dodal, že víza každý rok získá až 280 lidí. Canberra také slíbila, že investuje asi 17 milionů dolarů na adaptaci tuvalského pobřeží na klimatickou změnu.
Tuvalu leží na půli cesty mezi Havajskými ostrovy a Austrálií. Devět ostrovů je kriticky ohroženo stoupající hladinou oceánu, protože jejich nejvyšší bod dosahuje pouhých 4,5 metru.
Představte si, že by vám země doslova mizela pod nohama, a navíc byste neměli prakticky co pít. Katastrofický scénář se doslova naplňuje v případě malého ostrovního státu Tuvalu. Stoupající hladina moře ho postupně pohlcuje, ale pitné vody mají kvůli nepřízni počasí nedostatek. Její zásoby navíc na Tuvalu dojdou právě dnes.
Ostrovní stát Tuvalu v Pacifiku vyhlásil stav nouze a zoufale volá o pomoc. Životadárná tekutina se na Tuvalu totiž stala nikoli jen nedostatkovou, ale na některých místech včetně hlavního atolu Funafuti už prakticky žádná není. Na vině je jak rekordní sucho, v oblasti totiž následkem klimatického jevu El Niňo nepršelo půl roku a vyhlídky nejsou nijak příznivé ani v následujících týdnech, ale také stoupající hladina oceánu. Na toto nebezpečí přitom představitelé Tuvalu upozorňují dlouhodobě.
Ostrovní stát Tuvalu je bez pitné vody. Na vině je rekordní sucho i zvyšující se hladina oceánu. Budoucnost obyvatel tohoto malého státu v Pacifiku je tak nejistá. Země je nyní závislá na mezinárodní pomoci, Nový Zéland už jí poslal odsolovací zařízení.