Světoznámou architektku Evu Jiřičnou v pondělí na Pražském hradě medailí Za zásluhy ocenil Petr Pavel. Zlínská rodačka žije a pracuje střídavě v Praze a v Londýně, kam v roce 1968 nuceně emigrovala.
Vedle soukromé sbírky hutního skla jsou také vystaveny exponáty ze skla broušeného, rubínového, malachitového, přejímaného, brokového, lesního a své místo tu má i malba na skle.
Novým majitelem Sklárny Květná je český průmyslový a realitní holding AF Group, který chce ruční výrobu skla zachovat. To vítá i nezávislý starosta Strání Antonín Popelka.
„Během covidu, jak byli všichni zavření doma, tak nakupovali. Chtěli to mít doma hezké a všichni se tak zásobili, že už to doma všichni hezké mají,“ říká Jan Plecháč, umělecký ředitel sklárny Moser.
Podnik propouští 85 zaměstnanců. Těm nyní běží dvouměsíční výpovědní doba. Podle nezávislého starosty Strání Antonína Popelky jsou sklárny největším zaměstnavatelem v obci.
Česko má nyní na seznamu nehmotného dědictví UNESCO devět zápisů. Jako první zvyk z ČR byl v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.
Září je v Paříži tradičně měsícem designu. Tento rok do francouzského hlavního města přijela rekordní delegace českých designérských firem, které své výrobky představily na české ambasádě.
Výstava českých sklářů na tomto festivalu se jmenuje Czech Glass a má podtitul Fragile. Koncipována je tak, že má vyzdvihnout jedinečný autorský styl každého z nich a má ukázat i odlišné postupy.
V areálu Eurocentra se veřejnosti do neděle 13. srpna 2023 představí na 40 firem. Některé jsou na tradiční akci poprvé. Hostem slavnostního zahájení přehlídky byla paní Eva Pavlová.
Původně zašedlá mozaika se na přelomu století díky zdařilé opravě rozzářila v celé své barevné kráse a odborníci každoročně zkoumají, jestli vlivem deště skleněné kostičky opět nekorodují.
K zodpovědnosti za akci se na sociálních sítích přihlásilo švédské klimatické hnutí Återställ Våtmarker. Po švédské vládě požaduje dodržní klimatických závazků.
Ve filmu stanice Netflix Na nože: Glass Onion si zahrály i práce českých sklářů. Více než 60 křišťálových plastik vyráběl tým Jiřího Pačinka z hutě v Kunraticích u Cvikova.
„Z pozice své profese to naprosto odsuzuji. Osobně umělecké dílo vnímám téměř jako živoucí organismus,“ odsuzuje útoky vedoucího restaurátor Národní galerie v Praze Adam Pokorný.
Rytec, se kterým sklárna dlouhodobě spolupracuje, se loni podílel také na výrobě křišťálového relikviáře svaté Zdislavy, který zdejší skláři vyrobili pro papeže.
Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz.
I přes to, že jsou Češi velmi dobří v třídění odpadu, na skládkách i tak končí recyklovatelný odpad. Podle Sosny by měl koncept skládek celkově skončit, což plánuje i EU.
Pivovar ukončil stáčení do plastových obalů v prosinci, v obchodech se teď doprodávají poslední kusy. Z více než 70 procent teď plní pivo do vratných a znovu použitelných obalů.
Firma Rautis , která sídlí v podkrkonošské obci Poniklá, je jediná na světě, která podobné ozdoby vyrábí.Tamní skláři používají stejné postupy, jako jejich předchůdci před více než sto lety.
Architekti i jejich klienti mají prosklené budovy v oblibě, protože vypadají zajímavě a je v nich hodně světla. Jenže sluneční světlo vytváří teplo a v uzavřených budovách není kam se schovat.
Velká Kraš na Jesenicku dostala před bezmála dvěma lety povolení k obnově těžby křemene. Nedaleké ložisko totiž podle odhadů ukrývá přes 300 tun křišťálu. Stále se v něm ale nic neděje.