Nezvykle drastické obrázky obklopily v pátek odpoledne sochu svatého Václava v centru Prahy. Fotografie zachycující zavražděné oběti syrského režimu rozvěsila komunita zdejších Syřanů, protestujících proti vládnímu útlaku a represím.
Jsou mladí a energičtí. V občance mají zapsaný stejný rok narození jako jejich vlast, kterou je Ruská federace, nástupník Sovětského svazu. Jak se děti „dětí perestrojky“ dívají na to, co se v jejich zemi dělo před jejich narozením? Co si generace ruských dvacátníků myslí o rozpadu impéria, které sice sama nezažila, ale s jehož dědictvím se i ona sama – možná nevědomky – dodnes potýká?
Prominenti bývalého režimu se v Maďarsku paradoxně těší vysokým důchodům. Někteří z nich by teď o ně mohli přijít. Alespoň podle poslanců vládní strany Fidesz Viktora Orbána.
Vojáci nové přechodné vlády v Libyi se zatím neúspěšně pokusili dobýt pouštní město Bání Walíd, jednu ze tří (nebo čtyř) posledních bašt svrženého režimu plukovníka Kaddáfího. Při postupu k centru města, které leží asi devadesát kilometrů na jihovýchod od Tripolisu, se někdejší rebelové proti Kaddáfího režimu setkali s tuhým odporem ozbrojenců věrných bývalému diktátorovi. Jeho odpůrci se proto vzápětí raději stáhli.
Hlavní město Spojených arabských emirátů, Abu Dhabí, bude dnes hostit zásadní schůzku pro budoucí bezpečnostní vývoj v Libyi. Kontaktní skupina, kam patří vybrané členské státy NATO a Ligy arabských států, bude diskutovat o dalším postupu nejen v reakci na včera zostřené útoky Kaddáfího jednotek na město Misuráta. Vrcholné schůzky se zúčastní i ministryně zahraničí Spojených států amerických, Hillary Clintonová.
Tisíce lidí i přes silná bezpečnostní opatření hned v několika syrských městech demonstrují za svržení režimu prezidenta Bašára Asada. Syrské bezpečnostní jednotky střílejí na demonstranty, kteří žádají demokratizaci země a svobodu slova.
Demonstranti zabití pořádkovými jednotkami v Sýrii už se počítají na desítky. Vyplývá to z rozporuplných zpráv, které přicházejí z města Der'á (der-á) na jihu země. Situaci není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Zdravotníci napočítali 37 mrtvých jenom po včerejší policejním zásahu. Opoziční aktivisté dokonce tvrdí, že mrtvých je okolo stovky. Na pohřeb některých obětí dnes podle opozice přišlo až 20 tisíc lidí.
Události v Libyi a dalších severoafrických a blízkovýchodních zemích dominují zpravodajství v posledních týdnech. Dochází přitom k paradoxní situaci. Přímo v Libyi nejsou prakticky žádní západní novináři. Vstup do země je tak komplikovaný a situace na místě tak nebezpečná, že žádná mediální organizace neriskuje životy svých lidí. Přesto v televizi vidíme a v rozhlase slyšíme i autentické záběry. Hlavně díky tomu, že události zaznamenávají lidé v ulicích, často na mobilní telefony. Záběry se pak přes internet dostávají do světa.
Nepokoje v arabských zemích pokračují. ‚Tuniská nákaza‘, jak je nazývána vlna protivládních povstání v arabském světě, se úspěšně rozšířila. I když ze začátku mnozí nedávali revolucím v arabských zemích mnoho šancí, tuniská a egyptská vláda padla, a otřásá se půda pod nohama například i té libyjské, jemenské či bahrajnské. Ve všech těchto zemích pokračují masové protivládní protesty. Z Libye a Bahrajnu byli včera a dnes hlášeny také první oběti na životech, neoficiální zdroje dnes mluví až o 50 mrtvých v Libyi .
Tanky v ulicích, oblaka slzného plynu a rozmlácené výlohy revoluci nedělají. To jsou jen projevy zoufalství lidí i režimu, který si neví rady. Na skutečně úspěšnou revoluci jsou potřeba především uvědomělí lidé otevření novým myšlenkám. Zda jsou takoví v Tunisku, se zblízka podíval Ondřej Bouda.
Umělci a někdejší studentští vůdcové z roku 1989 kritizují rozhodnutí soudu. Vystoupili na podporu trojice architektů, která se má omluvit svému bývalému učiteli a komunistickému funkcionáři Janu Snášelovi. V roce 1990 ho totiž označili za kariéristu a demagoga. Soudní jednání se vleče téměř dvacet let.
Nové vzdělávací DVD, které připravili historici Ústavu pro studium totalitních režimů, mapuje Dvacetiletou etapu ze života někdejšího Československa. Jmenuje se „1989 - Listopad a cesta k němu" a má středoškolským učitelům pomoci s výukou nedávných dějin naší republiky. Právě ty učitelé při výuce často přeskakují. Na téma je málo času, chybí metodika a podklady.
Je to jedna z nejchoulostivějších kapitol rakouských dějin. Doba, kdy Rakušan střílel proti Rakušanovi. Třicátá léta – doba občanské války. Austrofašistickému režimu kancléře Engelberta Dollfusse tehdy padly za oběť stovky lidí. Oběti politicky motivovaných rozsudků smrti však – narozdíl od lidí pronásledovaných německými nacisty – nikdy nikdo nerehabilitoval.
Kuba je v nejhorší krizi za poslední dobu. Prohlašuje to hlava katolické církve na komunistickém ostrově kardinál Jaime Ortega. Vyzval mimo jiné k propuštění politických vězňů.
