„Jakékoliv lidské pozůstatky, i kdyby byly na hřbitově, jsou považovány za podezřelé, pokud o nich chybí záznamy,“ řekl forenzní geolog Alistair Ruffell z belfastské Queen's University.
Na ploše zhruba tří hektarů vznikne 55 hradítek, které zabrání tomu, aby voda z místa odtékala. Díky tomu by se tam mohlo dařit vzácným druhům rostlin a živočichů.
Rašeliništěm provází krátká naučná stezka. Ta vede po povalovém chodníčku od parkoviště kolem rašeliništní tůně až k vyhlídkovému altánu. Složení fauny i flory odpovídá spíše severským zemím.
Rašeliniště, které ještě pamatuje dobu ledovou. Lokalitu Pod Trojanem najdeme mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem. Další dvě přírodní rezervace pak vzniknou v blízkém okolí.
„Když se sečte bilance za několik let nazpět, zjišťujeme, že požár vedl ke snížení množství uhlíku, které se z rašeliniště uvolňuje,“ vysvětluje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký.
„Je to velmi speciální prostředí, kde není žádný kyslík. Je tam zima a roste tam rašeliník. To všechno jsou důvody, proč je tělo dodnes tak dobře zachovalé,“ vysvětluje kurátorka.
Představte si, že plavete ve studeném a kalném rašeliništi. Pro někoho to může vypadat jako noční můra ze zlého snu. Jsou ovšem lidé, kteří za takovýmto zážitkem cestují přes půl světa.
Vzácné rostliny a živočichové, rašeliniště, bahenní sopky - to vše nabízí národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní. Prohlídka vyschlého solného jezera každý rok přiláká desítky tisíc návštěvníků. Nabízí se jim pohled i na takzvané bahenní sopky, které bublají, syčí a výrazně zapáchají. Lidé mohou ochutnat i železité minerální prameny.
Vrátit na hřebeny Krušných hor unikátní ekosystém rašelinišť a s nimi i vzácné druhy rostlin a zvířat, to bylo cílem spolupráce lesníků a přírodovědců z Čech a sousedního Saska. Po více než dvou letech je úkol splněn. Rašeliniště teď mohou chránit krajinu například před povodněmi.
Ekologové dokončili další část obnovy rašelinišť na Cínovci. Do odvodňovacích kanálů v lokalitě „U jezera“ dali téměř 60 dřevěných přepážek. Ty zadrží vodu, a do přírody se tak vrátí řada teď už vzácných druhů rostlin i živočichů, které tam kdysi žily. Jsou to například i rostliny z doby ledové.
Atraktivní turistický zážitek nabízí od tohoto týdne Soumarské rašeliniště na Šumavě. Správa Národního parku tam otevřela stezku a také deset metrů vysokou vyhlídkovou věž, která nabízí skvělý výhled po celé lokalitě, kde se ještě před dvanácti lety průmyslově těžila rašelina.
Na Šumavu se opět sjeli dobrovolníci, kteří budou v následujících dnech pracovat na oživení rašelinišť a podmáčených lesů. Akci na pomoc lesům pořádá naposledy v letošním roce Hnutí Duha.