Přesně 20 723 klientů tuzemských bank se za první tři měsíce letošního roku pokusili okrást kybernetičtí podvodníci. To je o 21 procent víc než loni za stejné období.
Podvodníci informují své oběti o přeplatku na dani, který je ale fiktivní. Tím z nich chtějí vylákat citlivé údaje. Policie eviduje nižší desítky případů. Průměrná škoda je 300 tisíc korun.
Národní kyberúřad ve středu spustil informační kampaň. Videoklipy s českými herci ukazují popsané triky telefonních zlodějů a způsob, jak se před nimi bránit – zachovat klid a jednoduše zavěsit.
Podvodníci podle ukrajinského serveru volali lidem a vydávali se za pracovníky bezpečnostních oddělení bank. Obětem tvrdili, že jejich bankovní účet se stal terčem hackerského útoku.
„Útočník napodobuje reálná telefonní čísla NÚKIB a vydává se za zaměstnance úřadu, nebo se vydává za zaměstnance bankovních institucí,“ uvedl úřad ve varování určeném veřejnosti.
Téměř každý podvodný telefonát skončí škodou pro klienta, lidé přicházejí o vysoké částky. Stále častěji se ale objevují i podvody na sociálních sítích, kdy pachatelé lidem kradou identitu.
„Dobrý den, varování Policie České republiky. Věnujte, prosím, pozornost tomuto oznámení." Tak bude znít úvod vzkazu od telefonního robota, který zazní ze sluchátka pevné linky seniora.
Problém je, že podvodníci dokážou prezentační číslo ukrást a napojit ho na vlastní číslo. Starý protokol se nedá opravit a kvůli globálnímu rozšíření ani snadno nahradit.
Klienty pak přesvědčují, aby si vybrali hotovost a uložili ji do bitcoinových bankomatů, nebo si díky citlivým informacím požádají o úvěr, o kterém klient neví.
Pořad nabízí divákům možnost vyhrát stovky až tisíce korun, pokud například uhádnou rozdíl mezi obrázky nebo jméno některého města. Aby se divák mohl hry zúčastnit, musí zavolat na placenou linku.
Podvodné hovory často připomínají čísla pevných linek - jde například o předvolbu +236, 225 nebo třeba 247. Obranou je na neznámá zahraniční čísla nevolat.