Současná hlava státu v sobotu ocenila 62 lidí. Web iROZHLAS.cz přináší výběr z těch, kteří dříve odmítli vyznamenání převzít od exprezidenta Miloše Zemana, a popisuje neshody, které za tím stály.
Pithart se řadí k významným postavám sametové revoluce. Byl součástí Občanského fóra a po Václavu Havlovi ho i chvíli vedl. Jako první český porevoluční premiér prosazoval zachování Československa.
Mizí-li vzájemná solidarita dnes, má to samozřejmě zcela jiné důvody. Podtext je ale obdobný: nad empatií začíná převažovat v lepším případě lhostejnost. A v tom horším egoismus.
Sněmovna odmítla navrhnout zakladatele Člověka v tísni Pánka, soudkyni Evropského soudu pro lidská práva Šimáčkovou, youtubera Kováře, nedávno zesnulého politika STAN Michalika a režisérku Sommerovou.
První prezident České republiky Václav Havel je považovaný za autora konceptu takzvané nepolitické politiky. Také kvůli němu čelí velké kritice. Je opravdu jeho autrem? Odpovídá Petr Pithart.
„Masaryk byl Evropan, s Benešem psali knihy o Evropě. Pořád se s námi přes všechny peripetie počítá, dokonce více než s Poláky nebo Maďary,“ říká v rozhovoru historik, spisovatel a bývalý politik.
Československý národní výbor byl domácí odboj. V jeho čele stáli muži 28. října: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Založení státu je silně ovlivnilo.
Uzavření dohody předcházelo několik měsíců vyjednávání. „Jednání byla docela dramatická, i když to veřejnost nevěděla. Chvilkami to vypadalo, že se to nepodaří,“ vzpomínal Petr Pithart.
Rozloučit se přišli například někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, filozof Jan Sokol či předseda STAN Vít Rakušan.
Češství se od vzniku samostatného státu necitlivě chápalo jako českoslovenství. Po rozdělení státu převládal rozpačitý dojem, že Česká republika je to, co z Československa – zbylo. Co s ním?
Vojtěch Sedláček po revoluci založil agentury ProVás, s. r. o., a Obslužná spol. s r. o., které vytvářejí pracovní a podnikatelské příležitosti pro osoby se zdravotním omezením.
Kromě významných advokátů, soudců a politiků, dorazili také junáci. Naposledy se s ní její kolegové a známí mohli rozloučit ve středu dopoledne v Praze.
Mají být i dnes pro nás šedesátá léta inspirací, nebo si je příliš idealizujeme? A byla šedesátá léta skutečně zlatá? Sledujte další ze série veřejných debat Českého rozhlasu Plus s pěticí hostů.
Události let 1918, 1938, 1948, ale především pak roku 1968, stále vyvolávají živé debaty. Jednou z nich byla i moskevská konference, na které vystoupil i disident Petr Pithart.
Andrej Kiska v první den nového roku udělil 25 státních vyznamenání. Ocenění se dočkala i zpěvačka Marta Kubišová, politik Petr Pithart a novinář, který léta působil v Česku Martin Milan Šimečka.
Bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart tvrdí, že je třeba dát pozor na další směřování zahraniční politiky. Největší obavy má ale o veřejnoprávní média a o moc zákonodárnou a výkonnou.
Jedním z aktérů rozdělení Československa před 25 byl i politik Petr Pithart. Těsně před rozhovorem s moderátorem Janem Pokorným přímo ve Vile Tugendhat se pozdravil i s Vladimírem Mečiarem.
Kdo by podle vás měl letos převzít na Pražském hradě z rukou prezidenta státní vyznamenání? Podle čtenářů Zpravodajského webu Českého rozhlasu by si to zatím nejvíc zasloužil moderátor Marek Eben, a to za svůj "vysoký mravní kredit". Za "významný příspěvek k politické satiře a humoru" byl nominován i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Nesouhlasíte? Pak se zúčastněte naší ankety. Prostřednictvím jednoduchého formuláře můžete až do konce března navrhnout svého favorita.
Česko a Slovensko jsou samostatnými státy 22 let. Na měsíce, týdny a dny před jejich rozdělením zavzpomínali bývalý předseda české vlády v rámci federace Petr Pithart, expremiérka Slovenska Iveta Radičová a bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko. K jednomu stolu je do foyeru Národního divadla pozvali zástupci Knihovny Václava Havla v rámci cyklu debat s názvem Kabinet Havel.
