Kintr byl od září 2019 náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pro řízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, od 21. června byl pověřen řízením úřadu.
Řehkovo povýšení zdůvodnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potřebou propojit služební místo s konkrétní hodností a jí odpovídajícím konkrétním služebním platem.
Náměstek Lukáš Kintr by nahradil Karla Řehku, který bude od července náčelníkem generálního štábu. Nominaci vlády projedná ve čtvrtek sněmovní bezpečnostní výbor.
Vláda Řehkovu nominaci schválila začátkem června. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o ní předtím s prezidentem jednala. Poté řekla, že Zeman s návrhem souhlasí.
Předseda výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar volbu označil za mimosystémovou, protože Řehka je na dobu výkonu funkce ředitele NÚKIB zařazen do záloh. Černochová si za návrhem stojí.
Vedle webových stránek či asistenční linky nefungovaly po hackerském útoku například účetnictví, systém veřejných zakázek, spisová služba a další programy.
Server s dopravními informacemi Dopravniinfo.cz byl v sobotu dopoledne zcela nedostupný, stejně jako v předchozích dnech. Web ŘSD funguje jen částečně.
Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost byl kybernetický útok na Ředitelství silnic a dálnic na profesionální úrovni. Šlo o ransomware, který data ŘSD zašifroval.
Mluvčí vnitra uvedla, že k únikům dat nedošlo. Okolo druhé hodiny odpoledne se provoz webů ministerstva vnitra podařilo plně obnovit a je nově zabezpečený.
„Objevila se teprve v lednu. Po ruské invazi na Ukrajinu se zaměřila na hacktivismus formou DDoS útoků,“ popisuje odborník na kyberbezpečnost Tomáš Flídr.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před týdnem doporučení, jak lépe chránit 5G sítě. Dokument má operátorům poradit s výběrem dodavatelů a přiblížit pohled státu.
Mezi subjekty, u kterých je vyšší pravděpodobnost zmíněných útoků, patří zejména „strategické státní instituce, média a kritická informační struktura“.
Opatření se týká všech úřadů, ministerstev, některých nemocnic nebo firem, které spadají pod kybernetický zákon. Nebezpečí ale hrozí i ostatním, kterých se kyberzákon netýká.
Ředitel kybernetického ředitelství v Izraeli Yigal Unna v rozhovoru pro Český Rozhlas hovoří o dezinformacích, kybernetické bezpečnosti a fungování izraelského kybernetického průmyslu.
Malý podle svých slov za podstatné považuje to, že Huawei v Česku podniká legálně. „Chápu, že jsou tu určité obavy z Číny, část jich sdílím a část ne. Osobně mi to přijde zbytečně vyhrocené.“
Víkendový rozsáhlý útok hackerů je znamením, že se musí změnit regulace a zákony spojené s kybernetickou bezpečností. Na otázky ohledně útoku odpovídá odborník na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla.
„Útočník komunikuje přes e-mail – nejčastěji ze schránek z domény protonmail.com. E-maily jsou cílené na vrcholné představitele dané instituce a obsahují pokyny k zaplacení výkupného,“ uvedl úřad.
Kromě obnovy systému teď technici řeší další útoky. Hackeři se snaží zahltit weby a systémy magistrátu tak, aby zkolabovaly, nebo zahlcují pracovníky úřadu podvrženými a zavirovanými e-maily.
Čtvrtý den po hackerském útoku Národní knihovna stále ještě nemůže poskytovat žádné služby fyzicky v sídle instituce. Zatím není zřejmé, kdy by se mohla knihovna veřejnosti otevřít.
Česko v minulých dnech vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády v Praze v reakci na podezření, že do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.
