Odbory dokonce zorganizovaly internetovou petici, kterou za několik dní podepsalo na tisíc vědců a vědeckých pracovníků. Obávají se politizace vědy a rušení ústavů, kvůli úsporám a majetku.
72 procent lidí v průzkumu agentury Median pro Český rozhlas z konce června uvedlo, že mají obavy, že vysoké schodky státního rozpočtu negativně ovlivní i rozpočet jejich domácností.
„Identifikace prostřednictvím rodného čísla je uvnitř státní správy spíše raritou,“ řekl Bartoš. Stát k identifikaci podle něj využívá jiné identifikátory.
Nikdo nezpochybňuje, že zadlužování není žádoucí. Už proto, že v českých podmínkách stát není schopen nejen chytře investovat, ale často podporuje i naprosto nesmyslné projekty.
Když budeme opatrně sčítat, dopady do měsíčního rozpočtu domácností nebudou v celku stokorunové, ale spíš tisícikorunové. Co to způsobí v rozpočtu těch nízkopříjmových?
Národní ekonomická rada vlády kabinetu doporučila zrušit například slevu na nepracující manželku nebo takzvané „školkovné“. Projednávaných opatření by mělo být asi šest desítek.
Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky.
„To číslo (schodek rozpočtu) mi radost nedělá, vytváří na nás větší tlak, abychom se v rámci konsolidačního balíčku co nejrychleji dohodli,“ uvedl Skopeček.
Zavedení spotřební daně navrhl už na podzim NERV s tím, že by do rozpočtu přinesla pět miliard korun ročně. Nyní se platí z piva, lihovin a šumivého vína. Proč by mělo být klasické víno výjimkou?
Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů. Zdůraznil ale, že dotace by nechtěl omezovat pouze v zemědělství.
Ministr také řekl, že v zákoně nepočítá se zvyšováním důchodového věku. Hranice by měla zůstat na 65 letech. Roli pro nástup do penze by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů.
„Pokud se nepodaří v rámci došetřování čestného prohlášení prokázat, že osoba ve větším rozsahu pečovala, budou žádosti zamítány,“ popsal šéf České správy sociálního zabezpečení.
„I úrokové sazby po započtení státní podpory na spoření jsou reálně záporné. Stát by neměl podporovat něco, co lidem snižuje jejich úspory,“ říká poradce premiéra David Havlíček.
„Budeme připravovat v letošním roce i před celkovým balíkem důchodové reformy materiál, který by měl upravit legislativní podmínky valorizace – ať už řádné, nebo mimořádné,“ uvedl Jurečka
David Marek, ekonom společnosti Deloitte, školil budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten se totiž právě v ekonomických záležitostech mohl cítit oproti svému kandidátovi slabší. Práce ho ale bavila.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Havránka má nejsilnější nástroje k utlumení inflace Česká národní banka, která je ale příliš nevyužívá. Více se dozvíte v podcastu Peníze a vliv.
23:20
Praha||Tomáš Pancíř, mfk|Ekonomika|Život k nezaplacení
Jak je to se státní podporou na zateplení a nájemním bydlením? I roce 2023 pokračuje společný projekt Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Život k nezaplacení.
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Stát teď vyplácí v průměru zhruba 4600 korun na jednu domácnost, která má na pomoc nárok. Od ledna navíc čekají dávku změny. Úřad práce bude třeba uznávat vyšší náklady na bydlení.
V případě, že by ministerstvo dopravy poslechla návrhy expertů z Národní ekonomické rady vlády, motoristé by si u roční známky připlatili až 1500 korun.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Lidem se stále nevyznají v příspěvku na bydlení. Sociolog Prokop řekl, že asi 45 procent lidí, kteří by na něj měli nárok, si mylně myslí, že mají vysoké příjmy nebo že vadí bydlení ve vlastním bytě.
„Jestli se mi to podaří, nevím,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun.
„Víc lidí se naučilo šetřit třeba ve spotřebě energie. Je vidět, že se to většina lidí naučila díky cenám. A není třeba je tolik poučovat,“ říká sociolog Daniel Prokop.
České výdaje na rodičovskou dovolenou patří k nejvyšším v rámci vyspělých zemí v Evropě. Debatu o zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku připustil i ministr financí.