Zmínila se v této souvislosti například o nižších příjmech z daně z neočekávaných zisků (windfall tax), vyšších výdajích na kompenzace, fiktivních penězích z modernizačního fondu či chybějících penězích ve Státním fondu dopravní infrastruktury. „Rozpočet je ‚Potěmkinova vesnice‘,“ dodala.

„To číslo (schodek rozpočtu) mi radost nedělá, vytváří na nás větší tlak, abychom se v rámci konsolidačního balíčku co nejrychleji dohodli,“ uvedl Skopeček. K tomu, aby se v příštím roce snížil strukturální schodek rozpočtu, bude podle něj muset balíček činit kolem 120 miliard korun.

Schillerová upozornila na to, že některé zákony, které by přispěly ke snížení schodku, mohly platit již od ledna 2023. Uvedla v této souvislosti například vyšší zdanění hazardu, škrtání některých daňových výjimek či dotažení globálního zdanění firem.

Za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, patří podle Skopečka řada faktorů, jedním z nich je uvolněná měnová politika České národní banky. Přidala se k tomu i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.

Největší zodpovědnost za inflaci ale má podle něj Česká národní banka. „Chceme-li České národní bance pomoci a inflaci zvládnout, musí se přidat i fiskální politika,“ podotkl. Kritizuje zejména to, že Česká národní banka nyní deset měsíců nepřistoupila ke zvýšení sazeb.

Česká národní banka má podle Schillerové nyní dvojnásobné sazby než Evropská centrální banka. Tato vláda, která se pasovala jako vláda rozpočtové odpovědnosti, nepřišla s ničím, reagovala.

Další jednání

Jednání stran vládní koalice o opatřeních, která mají v příštím roce snížit deficit státního rozpočtu nejméně o 70 miliard korun, budou pokračovat v příštím týdnu. Opatření, kterých by podle dřívějších vyjádření mělo být asi šest desítek, slíbil premiér Petr Fiala (ODS) představit v polovině května, ve stejném termínu má být představen i návrh důchodové reformy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami.

Podle dostupných informací by se mohla zrušit řada daňových výjimek jako třeba sleva na nepracující manželku či zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance. Projednávaná opatření vycházejí ze stanovisek jednotlivých koaličních stran a z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku České republiky.

Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít