Atomovou bombu svrhla na Nagasaki 9. srpna 1945 americká armáda. Na následky výbuchu zemřelo asi 220 tisíc lidí. Piety se nezúčastnili velvyslanci několika západních zemí včetně Británie a USA.
Výhrůžky Ruska nejsou jediným kontextem, který letošní vzpomínku v Hirošimě provází. Rozruch způsobila taky premiéra nového životopisného filmu Oppenheimer o jednom z tvůrců atomové bomby.
Samička gibona bělolícího, překvapila ošetřovatele zoologické zahrady v Nagasaki, když v roce 2021 přivedla na svět mládě, ačkoliv žila sama v kleci. Zoo nyní díky testu DNA zjistila, kdo je otcem.
„Když se zamyslím nad tím, co Putin nedávno řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby použil jaderné zbraně. A jaká by byla reakce USA? Mohli bychom být na pokraji další světové války,“ říká přeživší Hirošimy.
Před 75 lety v pouštní vojenské oblasti v Novém Mexiku USA postavily 30 metrů vysokou konstrukci, na kterou dali několik kilogramů mimořádně vzácného plutonia a pak několik náloží konvenční trhaviny.
Místo aby se vedení jednotlivých států poučilo například podporou funkčnosti OSN, hraje každý sám na sebe. A snaží se získat jaderné zbraně v případě, že je ještě nevlastní.
Vlastnictví jaderných zbraní je podle papeže neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Proslov ve městě Nagasaki přednesl na místě dopadu atomové bomby.