Starostové plán považují za komplikaci pro klienty a rušení veřejné služby obyvatelům. Někteří se obávají toho, že rušení poboček poškodí sociálně slabé.
Stát za první tři roky vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů 549,5 milionu korun. Meziročně výdaje vzrostly o čtvrtinu, přesto zůstávají daleko za původními očekáváními.
V červenci 2025 má začít platit nová revize sociálních dávek, kterou vypracoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Plán se však příliš soustředí na marginální problémy.
Změny se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny projedná Parlament.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Kdy bude jasné, které profese budou mít možnost dřívějšího odchodu do důchodu? A jak se do fungování ministerstva práce promítají spory týkající se ministra a šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky?
Nový zákon má posílit preventivní sociální práci, kterou vykonávají sociální odbory na obcích. Aby se rodině v nouzi dostalo podpory včas – dřív než nastane situace, kdy je nutné dítě z rodiny vzít.
Vydrželo to přesně a pouze po dobu pandemie. Protože ve chvíli, kdy se pravidla uvolnila, zaměstnavatelé zjistili, že chtějí mít své zaměstnance pod kontrolou. A začali je nahánět zpět na pracoviště.
Připravovaná důchodová reforma podle poslance za hnutí ANO Aleše Juchelky čelí těžké situaci. Tu komplikuje průmyslový charakter České republiky i nedostatečná komunikace vlády s odbory.
Pomalejší růst důchodů je podle ministra práce a sociálních věcí jeden z nástrojů, který nám dává šanci, abychom měli na důstojné důchody dětí a vnoučat současných důchodců.
Zdravotní a sociální pomezí by se tak plně sjednotilo, píšou ministerstva v návrhu pro tripartitu. Záměr sklidil kritiku poskytovatelů sociálních služeb, odborů i zdravotnických zařízení.
Najít a udržet si práci není pro lidi se sociálním handicapem snadné. Pomoci jim v tom můžou speciální firmy. V zákoně ale dlouhodobě chybí vymezení sociálního podniku a také podpora ze strany státu.
Podle průzkumu, který si nechalo vypracovat ministerstvo práce, rodiny nejčastěji používaly příspěvky na vybavení do škol a školek. Pětina si dávku uspořila.
Lidé s nevyléčitelným onemocněním nebo na konci života potřebují nejen péči lékařů a zdravotních sester, ale i psychologickou a spirituální podporu, i zajištění běžných potřeb jako je jídlo a hygiena.
Ředitelka neziskové organizace na podporu rodin Aperio Eliška Kodyšová věří, že prodloužení nároku rodinám dočasně pomůže, ale také jí chybí systémovější řešení problému.
Jurečka po jednání s prezidentem řekl, že jeho zájem o problematiku penzí vítá. Byl by rád, kdyby se hlava státu zapojila i do politické diskuse a přispěla k nalezení shody mezi koalicí a opozicí.
Tato služba má být pro lidi, kteří potřebují dlouhodobou péči. A to nejen zdravotní, ale i v každodenním životě, třeba pomoc s osobní hygienou, s jídlem nebo náplní dne.
Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí dlouhodobě nestíhá. Počet ohrožených dětí narostl i v souvislosti s koronavirovou a uprchlickou krizí. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá řešení.
Brněnský spolek Amerfo zaměstnávající hendikepované stále čeká na 2 miliony korun, které měl dostat od státu na mzdy pro lidi se zdravotním postižením. Peníze spolek vysoudil letos v létě.
O tématech jako valorizace důchodů, pomoc nízkopříjmovým domácnostem nebo otázka příjmu státního rozpočtu debatovali ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a sociolog Daniel Prokop.
„Bál bych se těch rychlých opatření, mezi které já řadím i ten pětitisícový příspěvek v Česku, a energetický tarif pro všechny. To je náročná a nákladná věc, která se z poloviny míjí tím účinkem.“