Fico řekl, že bude vyvíjet tlak na Fialu, aby Česko co nejrychleji svolalo jednání předsedů vlád V4. „Považuji za velkou tragédii, že Visegrádská skupina byla úmyslně znefunkčněna,“ prohlásil.
Spor o právní stát v Maďarsku trvá už minimálně od roku 2018 a europoslanci nyní vyzývají k dalšímu kroku. Šlo by ale o dlouhý proces a rozhodnout by v první fázi museli unijní lídři na Evropské radě.
„Abychom se setkali na nejvyšší úrovni, musíme mít předpoklady pro to, že jednání povede k nějakému výsledku. Zatím nejsem přesvědčen, že všechny předpoklady jsou naplněny,“ uvedl český premiér.
„Tento scénář je naprosto děsivý pro většinu členských států,“ uvádí pro iROZHLAS.cz na adresu Viktora Orbána v předsednické židli Evropské rady odbornice Pavlína Janebová.
Mottem předsednictví je: chránit, posilovat, připravovat. Belgie chce v čele Rady EU pracovat na posílení unijní ekonomiky, aby byla konkurenceschopná vůči jiným světovým hráčům.
Rok 2024 má potenciál změnit světové dění. Kam se svět vydá, ještě stále není rozhodnuto, ale na odvrácení možnosti, že bude za rok touto dobou čelit velké mezinárodní krizi, už nezbývá moc času.
Vídeň/Budapešť||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|SVĚT VE DVACETI MINUTÁCH
Uvnitř evropských institucí sílí dojem, že Rakousko i Maďarsko hrají podle stejných not. „Jde o klasické rakouské chování. Nenechte se mýlit: toto je duální monarchie vstávající z hrobu,“ zní z Unie.
„Evropská unie se chystá udělat strašlivou chybu a my tomu musíme zabránit, i když 26 členů tu chybu udělat chce," řekl Viktor Orbán o přístupových jednáních s Ukrajinou.
Hlava ruského státu Vladimir Putin vedle pochvaly politiků prohlásil, že útočení na Ukrajinu neskončí do chvíle, než Rusové dosáhnou svých cílů, kterými jsou denacifikace a demilitarizace.
„Číselně můžeme říct, že zlatý věk demokracie skončil kolem roku 2010, kdy bylo na světě pouze 22 plných diktatur a nejvíce demokratických režimu,“ vysvětluje politolog Jaroslav Bílek.
Premiér Viktor Orbán uvedl, že zablokovat vstup Ukrajiny do EU může i maďarský parlament. Rozšíření Unie totiž musí schválit národní parlamenty všech členských států.
Lídři zemí Evropské unie schválili zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a také Moldavskem. V Pro a proti o tom diskutovali dva čeští europoslanci, Ondřej Knotek a Tomáš Zdechovský
Unijní představitelé by se měli vrátit k hlasování o další finanční pomoci pro Ukrajinu v lednu. Ministr pro evropské záležitosti zdůraznil, že jeho stanovisko se může lišit od stanoviska vlády.
Jednání zablokoval maďarský premiér Orbán. Jednalo o změnu víceletého rozpočtu EU, která měla zahrnovat výraznou finanční pomoc Ukrajině na příští čtyři roky celkem ve výši 50 miliard eur.
Česko podle Fialy dlouhodobě podporuje rozšiřování EU, a tedy jak zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou, tak udělení kandidátského statusu Gruzii.
K výzvě se připojil mimo jiné dokumentaristka Olga Sommerová, spisovatelé Ivan Klíma a Jiří Padevět, spisovatelka Tereza Boučková, hudebník Jaroslav Hutka či sociolog Fedor Gál.
Maďarsko, které je členem EU a také NATO, odmítá Ukrajině poskytovat svou vojenskou podporu a dlouhodobě kritizuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi vůči sousední zemi.
„Bylo to co nejupřímnější – a samozřejmě se to týkalo našich evropských záležitostí,“ řekl ukrajinský prezident. Rozhovor přišel uprostřed nejisté ukrajinské snahy o kandidaturu do EU.
Česko cílí na to, aby EU i přes nově vznikající konflikty věnovala dostatečnou pozornost dění na Ukrajině. „Je to naše bezprostřední sousedství,“ zdůrazňuje velvyslankyně.
Viktor Orbán vydává prohlášení, píše dopisy, avizuje neúspěch a hrozí vetem. Nechce jednat o zahájení přístupových rozhovorů EU s Ukrajinou, místo toho navrhuje „strategickou diskusi“.
Stovky koordinovaných falešných profilů se zapojují do provládních vlivových operací na facebooku před komunálními volbami a volbami do Evropského parlamentu v Maďarsku v roce 2024.
Náměstkyně litevského ministra zahraničí Jovita Neliupšienė má na starosti sankce. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje postup Litvy při sankcionování i zákulisí unijních debat o sankčních balíčcích.
„Velmi rád by dokázal něco podobného jako Orbán. Sice mluví o tom, že bude dělat politiku v zájmu země, ale to, jak postupuje, svědčí o tom, že chce zkoncentrovat moc ve vlastních rukou,“ upozorňuje.
Tématem jednání hlav států byl také rozvoj moderních a konkurenceschopných ekonomik zemí V4. Na dopolední plenární jednání navázal koncert visegrádského kvarteta ve Španělském sále Pražského hradu.
Zákon o „ochraně národní suverenity“ počítá s tresty až do tří let vězení za porušení zákazu zahraničního financování pro strany a další uskupení kandidující ve volbách.