Hledání kovových předmětů s detektorem je trochu jako rybaření. „Lov je cennější než kořist,“ říká detektorář Miroslav Kratochvíl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Pokud nejsou malé tlakové nádoby od laků na vlasy, deodorantů nebo repelentů prázdné, při dalším zpracování může hrozit výbuch. Jak se to stalo třeba loni v areálu Pražských služeb.
Poptávku po druhotných surovinách zvýšilo oživení průmyslu po koronavirovém útlumu. Některých surovin je teď na světovém trhu, který určuje hlavně poptávka z Číny, nedostatek.
V pátečních novinách se například dočtete, že ministryně financí by chtěla obnovit pozastavenou elektronickou evidenci tržeb, pokud by i po volbách zůstala v čele resortu.
Vyšetřování ukázalo, že český dopravce, jehož jménem podvodník vystupoval, skutečně existuje, česká firma ale o zakázce nic nevěděla. Podle všeho tak zloděj zneužil jméno firmy.
Britská a nizozemská vláda prošetřují zmizení několika vraků válečných lodí. Podle deníku Guardian rozebrali lodní trupy v Jávském moři zloději kovů. Z mořského dna třeba úplně zmizel britský těžký křižník Exeter potopený Japonci během druhé světové války.
Po zpřísnění pravidel na výkup kovů si našli zloději nové živobytí. Kradou dřevo. To následně prodají za velké peníze. Na Karvinsku vznikly dokonce velké organizované skupiny.
Zloději kovů by to měli mít v budoucnu těžší. Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO chce zřídit speciální tým. Měl by působit při České inspekci životního prostředí a pracovat i napříč resorty vnitra, financí a průmyslu. Podporu by měl najít také v přísnějších zákonech.
Obchodní řetězec Globus stahuje z prodeje lyonský salám německé výroby, uzenina totiž může obsahovat kovové úlomky. Více než 300 kusů salámu se však již prodalo. Lidé je mohou vrátit v prodejnách. Další podezřelé šarže výrobku pozastavili veterinární inspektoři ve Středočeském kraji.
Obyvatelé Chomutova, kteří odevzdávají kovový šrot nebo papír do sběrny, budou muset od ledna strážníkům dokázat jeho původ. Nová vyhláška původně lidem zakazovala odevzdávat šrot do sběren úplně. Jenže aby mohla platit, muselo by město nabídnout obyvatelům více možností, jak s odpadem naložit.
Výzkum přítomnosti kovů v rostlinách pomůže zkvalitnit neúrodnou půdu. Mezinárodní tým se mu bude věnovat na novém oddělení Biologického centra v Českých Budějovicích. Využije k tomu přístroje za necelých třicet miliónů korun.
Obce Sepekov a Kovářov na Písecku odmítají geologický průzkum tamních ložisek zlata a wolframu. Průzkum chce provádět soukromá firma, která by zde následně mohla začít těžit. Kraj obce v jejich odporu proti těžbě, i samotnému průzkumu, podpoří.
Boj karvinských obcí se zloději kovů narazil u ministerstva vnitra. Tři radnice chtějí společně zakázat sběrnám, aby vykupovaly kovový šrot. Jenže podle resortu na to nemají právo. Chystaná vyhláška tak může skončit až u Ústavního soudu
V Česku je prý kolem 25 tisíc takzvaných detektorářů. S detektory kovu se toulají po polích, lesích i městech. Stále jsou mezi nimi nepoctivci, kteří cíleně drancují naleziště, řada detektorářů ovšem s archeology spolupracuje. Například na Přerovsku se archeologické průzkumy bez amatérských hledačů pokladů už pár let neobejdou.
Kvůli zlodějům kovů se na Ostravsku mění i pohřební zvyklosti. Lidé si nechávají přesypávat popel pozůstalých do plastových uren. Zloději totiž ve velkém kradou i na hřbitovech. Důkazem je poslední případ, kdy zloděj ukradl měděnou urnu a přímo na pietním místě popel vysypal. Plastovou schránku, která byla vedle, nechal na místě.
Zloděj kovů z Mostecka připomněl požadavek starostů ze Šluknovského výběžku. Zatím neznámý muž přesekl na trati mezi Mostem a Českými Zlatníky kabel pod napětím několika tisíc voltů. Na krádež reagovali starostové ze Šluknovska. Ti volají po změnách zákona pro výkup kovů už dlouho.
Pokutu až do výše 30 tisíc korun může dostat v Táboře každý, kdo vstoupí do prostoru údolní nádrže Jordán. V platnost totiž vstupuje městská vyhláška, která má odradit zejména lidi, kteří by chtěli na dně vypuštěné nádrže za pomoci detektorů kovu hledat historické předměty nebo munici.
"Kovové předměty se vlivem mrazu stávají lepkavými." Tak varuje před olizováním zábradlí v mrazech Rudolf Hrušínský jako ředitel v legendárním filmu Jana Svěráka Obecná škola. Ve filmech i v životě mají ale často varování opačný účinek. Letos už si to vyzkoušely nejméně tři děti.