Armáda si za cíl raketového útoku vyhlídla slavnost při příležitosti otevření kanceláře odpůrců barmské vojenské junty. Počet střetů mezi vojáky a povstaleckými skupinami v poslední době roste.
Národní liga pro demokracii je mezi čtyřicítkou politických stran, které nesplnily podmínky registrace do voleb, jejichž vypsání vojenská junta slíbila.
V zemi od loňského únoru vládne vojenská junta, která svrhla demokraticky zvolený parlament. Političku ihned poté uvěznili a od té doby s ní vedli několik soudů.
Vojenská junta v Mali má nově čtyři letouny L-39 Albatros české výroby. Prodalo je tam spolu s další vojenskou technikou Rusko. Cílem Mali je přeorientovat se politicky od Francie k Rusku.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Evropské země se z afrického regionu ale zcela stáhnout nechtějí. Momentálně hledají náhradní hostitelksou zemi, ve které by působily. V potaz připadá Niger.
Do země proudí výzvy k propuštění vůdkyně vlády a bývalé politické vězeňkyně Aun Schan Su Ťij. Jak prožívají probíhající vojenský puč v zemi sami Barmánci? Co očekávají od příštích dnů?
Armáda se v Mali chopila moci minulé úterý a zajala úřadujícího prezidenta Boubacara Keitu i předsedu vlády Bouboua Cissého. Země předtím několik měsíců zažívala protivládní demonstrace.
„Anděl smrti" - tak argentinský deník La Nación nazval jednoho ze dvou mužů, kteří podle soudu spáchali zločiny proti lidskosti. Před soudem celkem stanulo 54 lidí - 29 z nich dostalo doživotí.
Vojenská junta převzala přesně před 40 lety moc v Argentině do svých rukou. Výsledky diktatury jsou tragické. Mluví se o 30 tisících obětech. Dodnes se hledají rodiny, které režim rozdělil.
V Argentině se našla vnučka ukradená vojenskou juntou původní rodině. Je to už 120. takový případ a šťastná je v tomto případě babička Maria Marianiová, která je sama spoluzakladatelkou organizace hledající zmizelá vnoučata. Po více než třech desítkách let se daří spojit rodiny mimo jiné díky bance genetických informací.
Automobilka Volkswagen uvažuje o odškodnění za podíl na zločinech vojenské diktatury v Brazílii. Potvrdil to zástupce z německé centrály automobilového koncernu, který v Brazílii jednal s federální prokuraturou a zástupci Národní komise pravdy. Ta za čtyři roky nasbírala důkazy o porušování lidských práv v letech 1964 až 1985, například i v brazilských továrnách Volkswagenu.
Junta chunta, která přebrala moc v Thajsku, slibuje tvrdší postup proti demonstrantům a opozici. Od nástupu k moci zadrželi vojáci asi 300 lidí. Některé z nich sice propustili – na svobodě je bývalá premiérka Jinglak Šinavatra, i předák opozice – za mřížemi ale zůstává množství disidentů a intelektuálů, kteří kritizují totalitu nastolenou armádou. A demonstrace proti vojenské vládě v Thajsku tak pokračují.
Vládnoucí junta uvolňuje v Thajsku omezení spojená se stanným právem. Od včerejška zkrátila noční zákaz vycházení. A uvažuje o jeho celkovém zrušení v některých destinacích, jako jsou Phuket a Pattaya. Včera také po sedmi dnech propustila přes sto vězněných lidí, především politiků, disidentů a představitelů inteligence.
Barmánci si poprvé veřejně připomínají výročí prodemokratického povstání. Protesty proti tehdejší vojenské vládě začaly 8. srpna 1988 a zapojily se do nich stovky tisíc lidí. Armáda demonstrace tvrdě potlačila, zemřely tehdy nejméně tři tisíce lidí.
Vojenská junta v Mali předá moc civilní vládě. Dohodla se na tom se spolkem západoafrických zemí ECOWAS. K rozhodnutí juntu vedl vznik nezávislého státu Azavad na severu země, který v pátek vyhlásili Tuaregové.
Vůdce junty v Mali Amadou Sanoga, který v této západoafrické zemi svrhl demokraticky zvoleného prezidenta a zrušil ústavu, včera pod obrovským mezinárodním nátlakem prohlásil, že obnoví ústavu z roku 1992 a uspořádá svobodné a spravedlivé volby. Neřekl ale, zda splní zahraniční ultimátum a začne předávat moc civilní vládě.
Argentina má další odsouzené z doby vojenské diktatury. Soud poslal na doživotí osm bývalých vojáků za mučení a vraždu 22 civilistů. Jeden bývalý policista odešel od soudu jako nevinný. Zákony, zaručující amnestii za zločiny vojenské diktatury, zrušil nejvyšší soud v roce 2005, víc než dvacet let po jejím konci.
Su Ťij chce sjednotit barmskou opozici a společně usilovat o demokracii. Prohlásila to sama nositelka Nobelovy ceny míru, která byla minulý měsíc po sedmi letech propuštěna z domácího vězení. V Barmě se sice konaly první volby po dvaceti letech, vojenská junta ale drží pevně moc ve svých rukou a nejistý je i osud samotné Su Ťij.
K vítězství v prvních volbách v Barmě po dvaceti letech míří strany napojené na vojenskou juntu. Opozice je ale viní z podvodů. Průběh hlasování, ze kterého byla de facto vyloučena i hlavní opoziční strana nositelky Nobelovy ceny míru, Su Ťij, odsuzují i Spojené státy, Evropská unie, Austrálie či Japonsko. Na východě Barmy dnes navíc propukly střety mezi armádou a povstalci, při kterých zemřeli tři lidé a dalších jedenáct utrpělo zranění.
Barmský exilový ministr zahraničí Tint Swe neemigroval před 20 lety do USA nebo Velké Británie jako jeho vládní kolegové, ale zůstal s ostatními uprchlíky v Indii. Všichni tam teď netrpělivě čekají, jak dopadnou volby v jejich domovině, a zda se budou moci opět vrátit do země, kterou už dvě dekády ovládá vojenská junta.
Za přísných bezpečnostních opatření proběhly v Barmě první volby po 20 letech. Největší šanci na vítězství mají dvě strany blízké vládnoucí armádě, vojenská junta si předem také pro sebe zajistila čtvrtinu parlamentu.
Barmská junta se chystá na volby. Kabinet v čele s premiérem se totiž vzdává svých vojenských funkcí. Armáda přitom v Barmě vládne už od puče v roce 1962.
V Barmě by se letos, poprvé po dvaceti letech, měly konat parlamentní volby. Tvrdí to barmská vojenská vláda, termín ale zatím neoznámila. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun teď na Barmu apeluje, aby k volbám vytvořila náležité podmínky, to znamená, aby například propustila na svobodu politické vězně, včetně disidentky a vůdkyně Národní ligy pro demokracii, Aung Schan Su Ťij.
Vláda vojenské junty v letech 1976 až 1983 stála v Argentině podle oficiálních údajů život třinácti tisíc lidí. Podle odhadů ochránců lidských práv je obětí dokonce kolem 30 tisíc. Argentinská prezidentka Cristina Fernandezová nyní nařídila armádě odtajnit veškeré dokumenty, které s vládou vojenské junty souvisejí. Podle prezidentky Fernandezové není možné čtvrt století po obnovení demokracie v Argentině "nadále držet tyto informace nepřístupné na základě argumentu, že by to ohrozilo státní bezpečnost".