Nově jsou termíny talentových zkoušek ve stejném období jako jednotná přijímací zkouška. Hlavní kritikou mnoha uchazečů je nedostatečný prostor pro koncentraci na jednotlivé zkoušky.
Přijímací zkoušky na střední školy ukázaly na postup v digitalizaci, ale i na trvající mezery v systému. Ten stále zvýhodňuje děti, jejichž rodiče se v něm vyznají a mohou investovat do přípravy.
Uchazeči si mohli letos nově podat tři přihlášky místo dvou. I proto je podle mluvčí Cermatu Jany Patákové vyšší počet přihlášek na jednotlivé obory. Žáci určovali, na kterou školu chtějí nejvíce.
Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky.
Současná podoba zkoušek reflektuje situaci, kdy je velký převis poptávky nad nabídkou. „Zkouška tak nutně musí být konstruována tak, aby tam ty specifické věci byly a děti se učily nesmysly,“ říká.
Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil.
Od tohoto roku je možné přihlášky na střední školy podávat elektronicky. „Za mě je to velká jednička,“ hodnotí systém ředitel hotelové školy v teplicích Jiří Nekuda.
V posledních letech, kdy základní školy začaly opouštět silnější ročníky a míst na středních školách úměrně tomu nepřibylo, byli uchazeči nuceni taktizovat. Letos to bude jinak.
„Největší změna pro žáky je skutečnost, že budou moci podat přihlášky ne jen na dvě střední školy, ale na tři. To znamená, že budou mít o jednu volbu více,“ vysvětluje v rozhovoru Krejčí.
„Problém byl víc v systému než ve špatně rozložených kapacitách,“ popisuje potíže kolem letošních přijímacích zkoušek na střední školy ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu. Co se má změnit?
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
Někteří deváťáci stále neví, zda budou studovat střední školu. Kolik dětí se na střední školy opravdu nedostalo, bude jasné až v září, popisuje Renata Schejbalová, šéfka Asociace ředitelů gymnázií.
„Je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Radiožurnál Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
„Celá řada vysokoškolských učitelů už dlouho naříká nad tím, že k nám chodí zbytečně staří studenti. V řadě evropských zemí je běžný rok vstupu na univerzitu 18 let,“ říká nový ministr školství.
CERMAT totiž opravdu neví, jak obtížné jeho testy jsou v meziročním srovnání. Tato informace neexistuje ani v případě společné části maturitní zkoušky, ani v případě jednotných přijímacích zkoušek.
V případě neúspěšných přijímacích zkoušek na střední školu lze podat odvolání. Je také dobré zkusit druhé kolo. Uchazeči v něm můžou podat neomezený počet přihlášek.
„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.
Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký tvrdí, že varování expertů, že jednotné přijímací zkoušky budou zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání, se naplnila.
Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, vysvětluje odborný konzultant spolku EDUin Tomáš Feřtek.
Bude nutné zvýšit schodek státního rozpočtu o osm miliard, píše deník E15. A lékárny by ve vybraných případech mohly znovu začít s dovozem léků, informuje Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
„Úpravy jsou na místě. Úřední maturita by se ale v dlouhodobém hledisku otočila proti studentům, kteří ji prosazují,“ řekl Radiožurnálu ministr školství Robert Plaga (za ANO).
V České republice začne ve čtvrtek druhý ročník jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory, tedy střední školy a víceletá gymnázia, které se skládají z testu z češtiny a matematiky
Žáci, kteří se matematiku učili Hejného metodou na druhém stupni základních škol, uspěli v porovnání s celostátním průměrem u jednotných přijímaček na maturitní obory o 12 procent lépe než ostatní.