Polská veřejnoprávní média se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv tehdy vládnoucího Práva a spravedlnosti, přičemž strana jejich vedení obsadila svými lidmi.
„Děkuji Polsko, je to opravdu nádherný den. Ne pro mne, ale pro všechny, kteří dlouhá léta věřili, že ještě bude líp a že zaženeme temnotu a zlo. Díky vám se to stalo,“ řekl Tusk.
Kaczyński svým vlivem a kumulovanou mocí dosud ovládal celou politickou scénu. „Všichni na pravici se ho báli, nikdy neměl žádného rivala,“ vysvětluje publicista Janyška.
Jako o možném nástupci Kaczyńského v čele strany se kromě prezidenta Andrzeje Dudy mluví o současném premiérovi Mateuszi Morawieckém nebo ministru obrany Mariuszi Blaszczakovi.
Polská veřejnoprávní televize čelí roky kritice za to, že otevřeně straní vládě. Ukázalo se to i v předvolebních bojích. Faktický vítěz voleb, Tuskova Občanská koalice to chce ale změnit.
Podle oficiálních údajů není jasné, kolik která strana získá mandátů v Sejmu. Z odhadů výsledků ale vyplynulo, že Právo a spravedlnost zřejmě nedosáhne na většinu potřebnou k sestavení vlády.
Opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice v 460členném Sejmu obsadí podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů.
Ve volbách může dojít k urnám na 29 milionů Poláků v celkem 31 tisícíh volebních místech. A to třeba i mimo území Polska. V zahraničí letos plánuje hlasovat podle informací úřadů na 600 tisíc lidí.
„Opozice se bojí, že pokud bude PiS vládnout třetí volební období, změní ten systém natolik, že příští volby budou v podstatě dekorativní,“ říká polská novinářka.
„Zatímco v minulých volbách v roce 2019 bylo takřka jisté, že si Právo a spravedlnost udrží většinu, nyní je podle předvolebních průzkumů situace značně nejistá,“ přibližuje Lebduška.
Vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) uspořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích, které dominovala kritika lídra opozice Donalda Tuska.
Konzervativní Právo a spravedlnost vede Polsko osm let. Může se to změnit? Společnost už neslyší na prvoplánové výkřiky, je mnohem modernější, upozorňují oslovení odborníci.
Otázky, které upravila strana Právo a spravedlnost, se budou týkat například věkové hranice při odchodu do důchodu, migrace z Afriky a Blízkého východu či plotu na hranicích s Běloruskem.
Když Česko přebíralo od Slováků předsednictví ve V4, mezi priority zařadilo také spolupráci založenou na i principech demokracie, právního státu a oddanosti evropské integraci.
Vicepremié vystoupil na sjezdu vládní strany Právo a spravedlnost v polské Bogatyni u dolu Turów nedaleko českých hranic. Polská vláda chce prodloužit těžbu do roku 2044, Češi i EU jsou proti.
„Evropská unie se rozhodla, že se polsko-maďarská koalice už nemůže opakovat,“ říká politoložka Petra Guasti. Maďarský premiér Viktor Orbán nyní hledá mezi evropskými lídry nového spojence.
„Ukrajinu budeme podporovat. Ale cílem dobré vlády je především podporovat vlastní občany. Je také v zájmu Ukrajiny, aby v Polsku nevypukla krize,“ cituje Kaczyńského web deníku Gazeta Wyborcza.
„Babiš se rozhodl pro strategii připomínající Zemana z 90. let,“ říká politolog Vít Hloušek. Tehdejší šéf ČSSD mluvil o voličích Sládkových republikánů jako o zdivočelých a že je třeba získat je zpět.
Vedle protiněmecké a euroskeptické rétoriky, která podle polské opozice částečně souvisí s předvolební kampaní, chtějí polské úřady opět také vymoci od Německa reparace za druhou světovou válku.
Ve většině evropských států si vládní pravice drží od nacionalistického extrému jasný odstup. Ne tak v Polsku. Tam jeho skutečný vládce Jaroslaw Kaczyński krajní pravici zahrnují do své politiky.
Jaroslaw Kaczyński, vlivný politik strany Právo a spravedlnost, podal rezignaci na post místopředsedy vlády. Chce se soustředit na přípravu parlamentních voleb.
Kromě Fialy do Kyjeva odcestovali i premiéři Polska a Slovinska Mateusz Morawiecki a Janez Janša, spolu s nimi i bývalý polský předseda vlády Jaroslaw Kaczynski.