Obě tuzemské jaderné elektrárny mají ode dneška společného ředitele. Bude jim šéfovat dosavadní ředitel Temelína Miloš Štěpanovský. Národní bezpečnostní úřad totiž odmítl řediteli Dukovan Tomáši Žákovi vydat novou bezpečnostní prověrku. Té staré vypršela platnost.
8:20
|Veronika Sedláčková, Jan Richter, Simona Bartošová|Ekonomika
O dostavbu jaderné elektrárny Temelín se ode dneška oficiálně uchází společnosti Westinghouse, Areva i česko-ruské konsorcium. Proti rozšíření elektrárny jsou ale stále ekologové, Rakušané i Němci, kteří od jaderné energetiky ustupují. Podle vládní expertní skupiny je však dostavba Temelína nutná, protože je třeba šetřit s uhlím a obnovitelné zdroje jeho výpadek nemůžou plně nahradit.
O dostavbu jaderné elektrárny Temelín se uchází trojice zájemců. Nabídky v tendru za téměř 300 miliard korun předložili francouzská Areva, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport a americký Westinghouse.
Energetická společnost ČEZ dostala nabídky na rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva nové bloky od tří společností. Zájem o zakázku, jejíž cena se odhaduje na 200 až 300 miliard korun, mají americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium Atomstrojexport, Škoda JS a Gidropress. Proti dostavbě jsou ekologové i Bavoři a Rakušané, vadí jim třeba nejasná budoucnost vyhořelého paliva nebo nebezpečí havárie.
Uchazeči o zakázku na rozšíření jaderné elektrárny Temelín mají dnes předložit své nabídky. Kromě americko-japonského Westinghouse a francouzské firmy Areva se tendru za 200 až 300 miliard účastní i ruský Rosatom. Státní společnost, která kvůli soutěži založila speciální konsorcium Mir 1200, za svůj projekt v posledních měsících silně lobbovala. Spolupracovat chce i s „českou“ Škodou JS, za níž zřejmě také stojí ruský kapitál.
Zastánci i odpůrci jádra diskutují celý den v Českých Budějovicích o dopadu dostavby jaderné elektrárny Temelína na životní prostředí. Se zástupci iniciativ z jižních Čech, Německa a Rakouska se tam sešli mimo jiné lidé z ČEZu a ministerstva životního prostředí. Z Německa a Rakouska přišlo na 30 tisíc připomínek, které budou muset technici a úředníci přezkoumat a případně do projektu zapracovat.
|Milan Kopp, Veronika Sedláčková, Petra Benešová, mad, Jan Bumba|Ekonomika
Sedmdesát procent Čechů by bylo pro postupný útlum těžby uhlí. Lidé by si naopak více přáli využívání obnovitelných zdrojů energie. Ukázal to výzkum agentury SC&C.
Větší využití alternativních zdrojů energie povede do 40 let k ekonomické nezávislosti. Vyplývá to ze studie organizace Greenpeace, kterou nechala udělat ve více než 40 zemích, včetně České republiky. Vláda by podle ní měla efektivněji využít obnovitelných zdrojů a zbavit se závislosti na jádru a uhlí.
Výstavba nových jaderných zdrojů bude bezpečnější. Pomůže k tomu nový návod pro výběr místa stavby. Vypracoval ho Státní úřad pro jadernou bezpečnost společně Geologickým ústavem Akademie věd.
Tokio chce opět spustit několik reaktorů odstavených po loňské jaderné havárii. Potvrdil to japonský premiér Jošihiko Noda. Znovuspuštění některých jaderných elektráren má vyřešit v Japonsku problém s nedostatkem energie, který se výrazně zvyšuje během letní špičky.
České ministerstvo životního prostředí se obrátilo na Rakušany v rámci veřejné diskuse ve Vídni. Ptá se jich, co si myslí o plánované dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Malý zájem Rakušanů o debatu je však zklamáním.
Do 18 let se má polovina elektřiny v Česku vyrábět z jádra. Navrhuje to skupina odborníků v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Neshodují se na tom ale všichni experti. Mnozí ekologové argumentují jinak. Martin Bursík projevil ve vysílání ČRo zájem v komisi pracovat a hájit obnovitelné zdroje.
České a slovenské jaderné elektrárny jsou bezpečné. Ukázaly to zátěžové testy evropských jaderných elektráren. Problémy, které by vyžadovaly okamžitý zásah, nemají ani ostatní evropské elektrárny. Informovali o tom účastníci Evropského jaderného fóra v Bratislavě. Premiér Petr Nečas na fóru potvrdil, že Česko a Slovensko mají společný zájem na rozvoji jaderné energetiky. Zároveň uvedl, že se Česko bude i nadále podílet na rozšíření slovenské jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
Od výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo právě 26 let. Na následky ozáření tehdy zemřely tisíce lidí, další mají dodnes zdravotní následky. 160 tisíc lidí později muselo oblast zamořenou radiací opustit. Ukrajina symbolicky právě dnes začala budovat nový kryt nad poškozeným reaktorem.
Írán bude se zástupci mezinárodního společenství jednat tuto sobotu v Istanbulu. Po týdnech dohadů to potvrdila íránská média a po nich i mluvčí unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. Už předem se ale objevují analýzy, že i toto kolo rozhovorů o íránském jaderném programu skončí fiaskem.
Německá kancléřka Angela Merkelová a premiér Petr Nečas za sebou mají pracovní oběd i krátkou schůzku. Jak uvedli na společné tiskové konferenci, hlavními tématy jednání byly jaderná energetika a fiskální pakt. Na návštěvu Prahy má kancléřka vyhrazeno jen několik hodin. Setkala se také s prezidentem Václavem Klausem a chystá se diskutovat se studenty Univerzity Karlovy.
V Dukovanech by mohl vyrůst zkušební reaktor 4. generace v hodnotě 50 miliard korun. Je nejmodernějším typem svého druhu. Je velmi bezpečný a dokáže zpracovávat vyhořelé palivo. Dukovany jsou k jeho výstavbě vhodné i díky tomu, že mají mezisklad vyhořelého paliva.
Bulharská vláda zrušila plán obnovené výstavby jaderné elektrárny sovětského typu z 80. let v Belene na Dunaji. Už sestavený reaktor od ruského Atomstrojexportu se postěhuje do Kozloduje, kde Bulhaři na nátlak Evropské unie odstavili čtyři bloky typu VVER 440 a v provozu zůstaly dva modernizované, novější typu 1000.
Rok po katastrofě ve Fukušimě považuje 76 procent Němců rozhodnutí o ukončení provozu jaderných reaktorů za správné. Jen pár dní po nehodě v Japonsku rozhodla spolková vláda kancléřky Merkelové o odstavení všech jaderných zařízení v Německu do roku 2022.
Protiatomově smýšlející Rakušané opět protestovali proti jaderné energetice. Aktivisté ve Vídni chtěli dát předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi jasně najevo, že současná politika ‚evropské vlády‘ je podle nich příliš nakloněna získávání energie z jádra.
Íránci poprvé vloží do reaktoru v Teheránu vlastní jaderné palivo, prohlásil to místopředseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Bákerí. Prezident Mahmúd Ahmadínežád nedávno avizoval, že Írán brzy představí další pokrok svého jaderného programu. Bude též osobně dohlížet na slavnostní zavedení paliva.
Podíl jádra na výrobě elektřiny by u nás za zhruba 25 let mohl stoupnout na 50 procent, tedy o 20 procent víc než nyní. Ministr průmyslu Martin Kuba v České televizi uvedl, že kromě dvou jaderných bloků v Temelíně zvažuje ještě postavit jeden další v Dukovanech.
Japonsko plánuje do dvou měsíců restartovat dva jaderné reaktory. Do provozu mají být spuštěny zhruba rok od katastrofy ve Fukušimě. Tehdy byly totiž kvůli obavám o bezpečnost zastaveny. V Japonsku je teď v provozu jen několik jaderných elektráren, časté jsou proto výpadky proudu a omezení dodávek.
Energie z jádra byla hlavním tématem debaty v dolnorakouském městě Raabs. K jednomu stolu spolu usedli odborníci na rizika jaderné energie z Vídeňské univerzity, hejtman Kraje Vysočina, ředitel Jaderné elektrárny Dukovany a šéfka Státního úřadu jadernou bezpečnost. Střetly se tak dva protichůdné názory - výrazně protijaderný rakouský a český, který jadernou energii podporuje.
Rakousko zatím nezakáže dovoz elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Tamní vláda se chce ještě znovu přesvědčit, že by takový zákaz neporušoval právo Evropské unie.
Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín vyrobily loni rekordní množství elektřiny - 13,9 miliard kilowatthodin. Stačilo by to téměř 3 a půl roku pokrývat spotřebu celých jižních Čech. Přesto ke splnění plánu chyběla téměř jedna terawatthodina.