Američtí a evropští vědci z centra CNEOS dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou.
Poslanci britské Dolní sněmovny schválili modernizaci programu jaderného odstrašení Trident. Spojené království si tak za zhruba 30 miliard liber pořídí nové ponorky vybavené střelami s jadernými hlavicemi. Pro návrh hlasovalo 472 zákonodárců. 117 jich bylo proti.
Energetici v Jaderné elektrárně Dukovany musí neplánovaně prodloužit odstávku čtvrtého bloku. Ten je mimo provoz od začátku února a proud měl začít dodávat do sítě v pátek.
V bruselském bytě Salaha Abdeslama se našly také fotky německého jaderného zařízení. Informovaly o tom německé deníky z mediální skupiny RND, které se odvolávají na informace tajných služeb. Abdeslam, který se je podezřelý z toho, že se podílel na teroristických útocích v Paříži, unikal policii zhruba čtyři měsíce. V březnu 26letého muže zadržela policie v Bruselu a teď čeká na vydání do Francie.
Lídři více než padesáti zemí světa ve Washingtonu debatují o tom, jak zabránit teroristům získat jaderný materiál. Jde o poslední jaderný summit, který během svého funkčního období svolal americký prezident Barack Obama. Omezení jaderné hrozby si jeho vláda vytkla jako jednu z priorit. Na jednání je i český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Mezinárodní rozhovory o íránském jaderném programu budou pokračovat od 18. září. Zástupci Spojených států, Británie, Francie, Německa, Číny a Ruska se s Íránci sejdou v New Yorku, oznámil úřad šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové, která rozhovory koordinuje.
Pražské Gymnázium Opatov má unikátní učební pomůcku. Dva maturanti tam po vzoru nositele Nobelovy ceny Charlese Wilsona sestrojili mlžnou komoru. Její pomocí se dají pozorovat stopy částic, které se běžně nachází všude kolem nás. Tento přístroj se v České republice vůbec nevyrábí, v sousedním Německu stojí tři miliony korun. Mladí studenti ho ale dali dohromady za zhruba 80 tisíc.
Nevinné přízvisko „loupáček“ patří kromě pečiva i jedné z nejničivějších zbraní, jaderné vodíkové bombě. Od jejího prvního testovacího výbuchu v Sovětském svazu právě uplynulo 60 let. V současné době se podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla závodí více ve vývoji nových typů letadlových lodí než v oblasti jaderných zbraní.
Severní Korea požaduje ukončení sankcí, které na ni uvalilo mezinárodní společenství. Až pak je ochotna jednat o denuklearizaci. Pchjongjang také požaduje ukončit vojenské manévry Spojených států a Jižní Koreje. Ty se konají každoročně na Korejském poloostrově.
1:09
|Marika Táborská, Kateřina Procházková, Martin Ježek|Zprávy ze světa
Severokorejci přemístili ke svému východnímu pobřeží raketu středního doletu, která by mohla zasáhnout Jižní Koreu, Japonsko či americký ostrov Guam. Jak uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany, odpálit by ji mohli během několika dnů nebo týdnů. Stupňující se výhrůžky ze strany KLDR kritizoval i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
V jaderné elektrárně Černobyl začala instalace nového krytu nad reaktorem, který vybuchl v roce 1986. Betonový sarkofág, který reaktor zakrývá, zastarává a zatéká do něj voda. Mezinárodní společenství proto zaplatilo Ukrajině výstavbu nového krytu, který 66 milióny spolufinancovala i Česká republika.
Spuštění finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3 se už potřetí odkládá. Francouzská společnost Areva spolu s německým Siemensem tam staví reaktor EPR, tedy stejný, jako nabízí pro dostavbu Temelína.
Nová severokorejská ústava potvrzuje vlastnictví nukleárních zbraní. Jaderný status přitom zmiňuje vůbec poprvé. Preambule ústavy KLDR byla změněna po smrti Kim Čong-ila a nástupu jeho nejmladšího syna Kim Čong-una. Podle expertů ale tyto úpravy jen ztíží další vyjednávání o ukončení severokorejského jaderného programu.
Severní Korea bude pravděpodobně hlavním tématem na dnes začínajícím summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu. Jak varoval americký prezident Barack Obama, Pchjongjang by měl zvážit plánované vyslání rakety dlouhého doletu do vesmíru, jinak mu hrozí další sankce. KLDR se ale brání, že jde jen o satelit, který bude sloužit k mírovým účelům.
Diplomacie zůstává pro Američany hlavním prostředkem jak Íránu zabránit vyrobit jadernou zbraň. Potvrdil to Bílý dům. Právě íránský jaderný program je v poslední době předmětem rozhovorů mezi Spojenými státy a Izraelem. Teheránské slovní výpady totiž znervózňují hlavně Izrael.
Ruské úřady ujišťují veřejnost, že malý požár v moskevském ústavu jaderné fyziky nebude mít vážnější důsledky. Podle agentury Rosatom na místě nehrozí únik radioaktivity. Ekologické organizace se ale obávají možného rizika, v areálu ústavu je podle nich uskladněna řada radiokativních materiálů.
Požár na jaderné ponorce Jekatěrinburk v ruské Murmanské oblasti se podle úřadů podařilo zlikvidovat. Na palubě plavidla ale dál pracují hasiči a záchranáři. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace tvrdí, že z ponorky neunikla radiace a nehoda neznamená žádné riziko. Několik lidí bylo při hašení požáru zraněno.
4:05
|Lenka Kabrhelová, Jan Richter, Michaela Vydrová|Zprávy ze světa
Vojenský zásah proti Íránu by byl podle Ruska vážným omylem s nepředvídatelnými důsledky. V Moskvě to prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie reagoval na slova izraelského prezidenta Šimona Peréze o zvyšující se pravděpodobnosti útoku na Írán.
Lesní požáry v Novém Mexiku přinutily zavřít jadernou laboratoř Los Alamos. Jedno z vrcholných atomových výzkumných pracovišť na světě není podle úřadů přímo ohrožené. Ale většina zaměstnanců ho preventivně musela opustit.
Evropská komise chce zesílit bezpečnost jaderných elektráren. Kromě teroristů nebo přírody je rizikovým faktorem také sám člověk - tedy obsluha elektrárny. Lidský faktor se podle Jiřího Veselého, ředitele odboru hodnocení jaderné bezpečnosti ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, dostatečně testuje u nás už v současné podobě zkoušky konkrétních pracovníků. V Evropě je tomu ale mnohde jinak.
Svět si připomíná čtvrtstoletí od neštěstí v ukrajinském Černobylu. V souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima jde o velmi živé memento. Jaderný fyzik František Janouch se podílel na stabilizaci černobylské elektrárny po explozi tamního čtvrtého bloku. Zároveň sleduje situaci ve Fukušimě. Jak sám říká, tragédie o rozměrech té černobylské, se mohla stát jen v komunistické zemi, kde neměli vůbec žádnou moc jaderný dozor nebo politické občanské dozorové organizace.
|Štěpánka Čechová, Alžběta Rákosová, Michal Šenk|Technologie
Situace v japonské jaderné elektrárně Fukušima se komplikuje. Reaktory se přehřívají. Inženýři se je snaží chladit mořskou vodou, vzniká ale radioaktivní pára, kterou musí vypouštět do okolí. Lidé se bojí roztavení reaktorů. To podle Jiřího Veselého ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost může hrozit, pokud selže chlazení. Veselý to řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
4:24
|Roman Chlupatý, Markéta Bartošová, Michal Šenk|Ekonomika
V Japonsku dnes došlo k druhému výbuchu v jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi. Úplný rozsah škod ještě není znám. I přesto je ale jasné, že jde o memento, které nelze v rámci současných celosvětových snah o renezanci energie z jádra ignorovat. Potvrzují to už reakce na první výbuch, ke kterému došlo v sobotu.
Teherán se patrně stal dějištěm dalšího krvavého incidentu v boji o íránský jaderný program. Neznámí útočníci zavraždili předního nukleárního vědce, druhého odborníka při jiném útoku zranili. Íránská média tyto události označují za teroristické útoky.
Íránský jaderný vědec Šahrám Amírí dostal za poskytnuté informace od americké tajné služby CIA pět miliónů dolarů. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele to napsal deník Washington Post.
Íránský jaderný vědec Šahrám Amírí se po více než roce vrací do své země. Oznámily to íránské úřady s tím, že Amírí letí z Washingtonu do Teheránu přes nejmenovanou třetí zemi. Íránský expert se včera náhle objevil na íránské zájmové misi ve Spojených státech. Tvrdí, že ho loni v červnu Američané unesli. Spojené státy to ale striktně popírají.
Ve Washingtonu dnes začne konference o jaderné bezpečnosti. Svým rozsahem bude tento summit ojedinělý: Americký prezident Barack Obama totiž pozval nejvyšší představitele 47 zemí. Radit se budou o tom, jak účinněji kontrolovat nukleární materiál, například plutonium nebo vysoce obohacený uran, potřebný k výrobě jaderné zbraně.
Do Moskvy přijíždí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Chce jednat o možném zpřísnění sankcí vůči Íránu. Právě sankce totiž mají být hlavním bodem jeho schůzky s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Minulý týden vyvolalo nové obavy rozhodnutí Teheránu spustit výrobu vysoce obohaceného uranu.