Různými pokusy a výpočty dovedou odborníci určit, jak stabilní bude určité spojení molekul v umělé hmotě – a díky tomu pak navrhnou třeba takové, které se rozloží za šest týdnů.
Čeští vědci zkoumají hydrogely, které do sebe mají při dešti nasát vodu a pak ji uvolňovat. Zasadili i sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Teď se vydali podívat, jak se stromkům daří.
Hydrogel je komplexní chemická látka, která na sebe umí velmi výrazně vázat vodu, 200 až 250 násobně, než co sám váží. Vodu pak intenzivně drží v sobě, popisuje odborník z České zemědělské univerzity.
Při svém bádání objevili zlínští vědci například hydrogel vhodný pro přenos elektrických impulsů. Ten by se v budoucnu mohl uplatnit při výzkumu srdeční nebo nervové tkáně.
Tým brněnských vědců vyvinul speciální hydrogel, který může být užitečný ve spoustě medicínských disciplín. Hojení zlomenin je jedna z nich. Na chytrou látku teď získal evropský patent.