„Naše výzkumná skupina se zabývá vývojem ekologicky šetrných absorpčních materiálů, které jsou schopny opakovaně pojmout a vázat vodu a v období sucha ji zpřístupňovat rostlinám," říká vědkyně Sylvie Duřpeková.

Zemědělec si tento substrát zapracuje do půdy a tím získá vlhčí zeminu. „Dosavadní výsledky ukazují, že naše hydrogely jsou schopny zadržet vláhu v půdě o třicet až čtyřicet procent více než půda bez hydrogelu," dodává Duřpeková.

„Tyto materiály jsou specifické tím, že jejich hlavní složkou je syrovátka. To je vedlejší produkt při zpracování mléka a při výrobě sýru. Obecně je známo že v Evropě je jí nadprodukce. Sama o sobě obsahuje minerály, důležité látky a proteiny," popisuje rektor Univerzity Tomáše Bati Vladimír Sedlařík.

Ve světě se používají hydrogely na bázi ropných produktů. Oproti nim máji hydrogely ze syrovátky výhodu v tom, že jsou plně biologicky rozložitelné. Můžou se rozložit během několika měsíců a tím se do půdy dostanou i živiny, které syrovátka obsahuje.

„Při výrobě hydrogelu se nejprve do syrovátky zamíchají dva typy celuózy a poté se přidá kyselina citronová, která je důležitá pro správnou funkci hydrogelu," popisuje vědkyně Magdaléna Žalková.

Výsledky práce zlínských vědců už testuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. K plnému využití by měl být hydrogel připravený v roce 2023.

Roman Verner, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít