Ruské ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že Moskva se rozhodnutím soudu řídit nebude. Požadavek označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“.
„Vládní blok nám nemůže čelit na politické úrovni, a proto zahájil válku proti HDP za použití justičního a bezpečnostního systému, který ovládá,“ uvedla předsedkyně HDP Pervina Buldanová.
Kyjev Moskvu viní z toho, že mezi únorem 2014 a srpnem 2015 opakovaně porušila Evropskou úmluvu o lidských právech. Po čtvrtečním rozhodnutí bude k pozdějšímu datu následovat rozsudek.
Turecký prezident Erdogan označil rozhodnutí za „politické” a zároveň „pokrytecké”, neboť údajně hájí „teroristu”. V Demirtaşově případě podle něj smí rozhodovat pouze turecké soudnictví.
Rusko podle nových právních norem „nepřipouští pravidla mezinárodních dohod a jejich interpretace, která odporují ústavě Ruské federace“, citovala znění jednoho z nových zákonů Deutsche Welle.
Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v Portugalsku v roce 2017.
Podle vyšetřovatelů právě náčelníci nařídili dozorcům dát Makarovovi „výchovnou lekci“. Tu dozorci nahráli, aby mohli náčelníkovi doložit splnění rozkazu.
Prezident Miloš Zeman u příležitosti výročí založení Československa ocenil 38 osobnostní. Vedle Pavla Rychetského třeba komunisty zavražděného generála Heliodora Píku či zesnulého zpěváka Karla Gotta.
Česká vláda se nesmířila s červnovým rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), které rozhodlo, že Česká republika v trestním řízení porušila práva doživotně odsouzeného vraha Tempela.
Zájemci o funkci soudcem Evropského soudu pro lidská práva musí být českými občany. Měli by také aktivně ovládat oba jednací jazyky soudu, tedy angličtinu a francouzštinu.
„Rozhodnutí je nepravomocné s tím, že město Postoloprty ještě ani neobdrželo písemné vyhotovení rozsudku, tzn. nemohlo dosud podat odvolání,“ řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová.
V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna má nárok na dědictví pozemků u Říčan, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale toto rozhodnutí napadl a uspěl.
Vietnamka, která byla v Česku odsouzena za podíl na obchodu s drogami a jíž soudce Ivan Elischer v březnu 2018 zvýšil trest na pět let, se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
„Něco takového jsme v Rusku nevídali,“ říká odborník k ruskému hlasování o změnách ústavy. Podle organizace Golos se přitom hlasování jeví jako jedno z „nejméně transparentních“ za posledních 20 let.
„Vyslovil bych očekávání, že by Ústavní soud zrušil následně rozhodnutí obecných soudů a pan Tempel by prošel novým procesem,“ řekl pro iROZHLAS.cz vládní zmocněnec při soudu Vít Schorm.
Eva Michaláková se na soud ve Štrasburku obrátila v polovině roku 2017. O zhruba rok dříve ji norský soud zbavil rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechal. Děti úřad odebral v roce 2011.
Španělsko viní Frankova rodina z porušení úmluvy o ochraně lidských práv, konkrétně z porušení práva na soukromý a rodinný život, porušení zákazu diskriminace a porušení práva na spravedlivý proces.
Oba muži, jeden z Mali a jeden z Pobřeží Slonoviny, byli po překonání hranice do Mellily španělskou policií zadrženi a vráceni do Maroka, aniž by policisté zjišťovali jejich totožnost.
Případ českého premiéra se vrací ke Krajskému soudu v Bratislavě. Podle bývalého šéfa Ústavu paměti národa Ondreje Krajňáka existují o Babišově vědomé spolupráci se Státní bezpečností listinné důkazy.
Před soudem tak aktuálně Norsko čelí 31 stížnostem, které se sociální služby Barnevernet týkají. Už v červnu se do stejného procesního stupně dostalo šestnáct stížností včetně kauzy Michalákových.
Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest, a to proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012.
Zástupci norského sociálního úřadu na ochranu dětí Barnevernet se snaží vylepšit komunikaci s českými úřady. Barnevernet v minulosti čelil domácí i zahraniční kritice.
Zakladatel Ponomarjov uvedl, že se proti pátečnímu rozsudku odvolá a chce ho napadnout i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Hnutí Za lidská práva v Rusku působí od roku 1997.